Atény - Řekové jsou národem fotbalových fanatiků, ale letos to tak nevypadá. Zadlužená země, která se zmítá v hluboké krizi, má jiné starosti, než kdo bude hrát v obraně a co měl nebo neměl zapískat rozhodčí.
Do Polska, kde v úterý odehraje řecký tým svůj druhý zápas ve skupině proti České republice, míří velmi málo fanoušků.
Řekové nevyužili kvótu vstupenek, která pro ně byla před šampionátem určena, a tak v hledišti stadionu ve Vratislavi žádná modro-bílá lavina k vidění nebude, na rozdíl od předchozího šampionátu v roce 2008.
Fotbalisté ale tvrdí, že obyvatelům země chtějí uprostřed problémů udělat alespoň malou radost dobrými výkony a výsledky na mistrovství.
"Dostáváme vzkazy od našich fanoušků a je to pro nás velká motivace. Rádi bychom učinili šťastnými ty, kteří jsou s námi jak v lepších, tak i horších časech," řekl novinářům stoper Avraam Papadopoulos. (Tento hráč si ale v prvním zápase s Polskem poranil kolenní vazy a šampionát pro něj skončil.)
V zemi se nezaměstnanost přiblížila už hranici dvaadvaceti procent. Krachují firmy, krátí se rozpočty školám i nemocnicím.
Hrubý domácí produkt Řecka v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 6,5 procenta, ekonomika klesá už pátý rok po sobě.
Nálada na fotbal tedy příliš není.
Krize přitom zasáhla i sport. Ligu poznamenala loni v létě sázkařská aféra a jeden z nejslavnějších řeckých klubů AEK Atény má vážné finanční těžkosti.
Doby, kdy národ oslavoval fotbalisty jako hrdiny, jsou pryč. V roce 1993 propukly mohutné oslavy poté, co se reprezentace poprvé v historii probojovala na Mistrovství světa do USA.
A když Řekové senzačně vyhráli Euro 2004 v Portugalsku, svět obletěly záběry tehdejšího premiéra Kostase Karamanlise, který v čestné lóži lisabonského stadionu plakal štěstím.
Nyní se Řecko místo fotbalových oslav chystá spíše k opakovaným parlamentním volbám, které možná rozhodnou o setrvání země v eurozóně, 17. června. Den po skončení zápasů ve skupině A, když už bude jasné, zda řecký tým postoupil do čtvrtfinále, nebo končí a vrací se domů.
