Brusel - Prvních 5,9 miliardy eur (asi 144,6 miliardy Kč) z nového záchranného úvěru dostane Řecko v pondělí, tedy pouhý jeden den před klíčovou splátkou části dluhu.
Řekl to činitel Evropské komise Matthias Mors, který je členem takzvané "trojky", tedy inspektorů Evropské unie, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ti dohlížejí na to, jak Řecko plní dohodnuté reformy.
Řecko od svých partnerů v eurozóně a od MMF dostane celkem 172,7 miliardy eur (asi 4,2 bilionu Kč). Peníze bude mít podle agentury AP k dispozici až do roku 2016. Věřitelé se domnívají, že je to dost na to, aby země provedla nutné změny a postavila se na nohy.
Řecku přispějí i soukromí věřitelé
Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. Ta činila 110 miliard eur a Řecko z ní většinu peněz už dostalo. Druhý záchranný úvěr, na jehož čerpání se Atény s věřiteli dohodly v minulých dnech, je v objemu 130 miliard eur. Na rozdíl od první pomoci přispějí k té druhé i soukromí věřitelé.
Celková částka, kterou teď začne Řecko čerpat, se tudíž skládá z druhého záchranného úvěru a z peněz, které Řecko nevyčerpalo z prvního záchranného úvěru.
Záchranný úvěr sám o sobě finanční trable Řecka nezmírní. Nová zpráva EU totiž ukázala, že Řecko bude muset vynaložit velké úsilí, aby se začali vracet zahraniční investoři a aby podpořilo export. Jedině tak se prý může ekonomika vrátit k růstu. Hrubý domácí produkt Řecka má za sebou čtyři roky poklesu a dalšímu propadu se nevyhne ani letos. Zprávu připravila ECB spolu s Evropskou komisí.
Zpráva ale také uvádí, že díky odpisu velké části dluhu, na němž se Řecko dohodlo se soukromými věřiteli, je celkové zadlužení země teď mnohem lépe zvládnutelné i v dlouhodobém horizontu. Zpráva předpokládá, že pokud Atény splní dohodnuté střednědobé cíle, poměr zadlužení k HDP se do roku 2020 sníží pod 117 procent. Za dalších deset let, tedy v roce 2030, by měl být dokonce pod 90 procenty.
Než se Řecko dohodlo na restrukturalizaci dluhu a na odpisu jeho části, poměr zadlužení k HDP byl nad 160 procenty. Celkový dluh pak činil asi 368 miliard eur.
Obavy zůstávají. Zvládnou Řekové utahování opasků?
Mors řekl, že i když Řecko ve snaze reformovat hospodářství už dosáhlo jistého pokroku, značné obavy zůstávají. Jde o vysokou inflaci, nedostatek úvěrů pro domácnosti a firmy, a také o to, že si Řecko bude muset zajistit konkurenční schopnost. Toho bude možné dosáhnout především dalším snížením nákladů na práci.
"Jednou z priorit druhého záchranného programu je rekapitalizace bank," poznamenal Mors. Vklady v bankách se ale během krize citelně snížily, nemluvě o tom, že dohoda o odpisu státního dluhu Řecka zanechá v bilanci řady tamních bank díru. Největší díl státních dluhopisů v rukou soukromých věřitelů totiž připadl na řecké banky. Mors uvedl, že nový program zahrnuje 50 miliard eur na rekapitalizaci bank. "To je ohromná suma," řekl.
Mors také varoval, že před občany Řecka je teď citelné utahování opasků. "Cílem na tento rok je primární deficit jedno procento," upozornil Mors. Primární deficit nebere v úvahu platby úroků. "A cíl programu na rok 2014 je přebytek 4,5 procenta. Proto by si lidé měli být vědomi, že co se týče fiskální úpravy, mají před sebou ještě dlouhou cestu," řekl Mors. Vláda má prý do léta říci, jak hodlá tyto problémy řešit.
