Atény - Evropa a hlavně eurozóna řeší, co s Řeckem po vítězství radikální levicové strany Syriza, ale v úterý si razantně o pozornost řekl její menší koaliční partner. Nezávislí Řekové.
Předseda této strany a ministr obrany Panos Kammenos prohlásil, že Řecko se může obrátit o pomoc jinam, pokud se s eurozónou nedohodne na řešení svého dluhu.
Kam jinam? Jmenoval tři kandidáty. Spojené státy, Rusko a Čínu. Vzhledem k tomu, že USA sotva podniknou v tomto směru něco, s čím by Evropská unie nebo její největší země nesouhlasily, zbývají Rusko a Čína.
"Chceme dohodu. Ale pokud ji nedosáhneme a Německo zůstane rigidní, musíme přistoupit k plánu B. Plán B znamená pomoc z jiného zdroje," řekl v ranním vysílání řecké televize.
Obava, že se Atény obrátí k Moskvě, se objevila záhy po řeckých parlamentních volbách 25. ledna. Premiér Alexis Tsipras a hlavně nový ministr zahraničí Nikos Kotzias mají velmi dobré kontakty v Rusku a v hodnocení krize na Ukrajině patří k nejvíce proruským politikům v Evropské unii.
Atény také kritizovaly usnesení ostatních členských zemí Evropské unie o prodloužení protiruských sankcí, ačkoliv Tsipras roztržku mírnil s tím, že s novým kabinetem návrh jen nebyl dostatečně konzultován.
Řecko patří v EU tradičně k zemím, které jsou pro přátelské vztahy s Ruskem. Pojí ho s ním pravoslavné křesťanství a z minulosti společný boj proti Turkům a Osmanské říši.
Například v době bombardování Kosova a Srbska Severoatlantickou aliancí v roce 1999 hlavní řecké politické síly i většina veřejnosti protestovaly proti válce a zastávaly stanovisko Moskvy.
Čínu si Tsiprasova vláda paradoxně rozkmotřila, protože zrušila plány rozsáhlé privatizace. A ty zahrnovaly také prodej velké části přístavu v Pireu, o který má zájem čínská rejdařská společnost Cosco.
Padesátiletý Panos Kammenos je bývalý poslanec konzervativní strany Nová demokracie. Tu v roce 2012 opustil, protože nesouhlasil s programem škrtů a úspor předepsaných Řecku kvůli splácení jeho astronomického dluhu.
V Řecku je kromě odporu vůči politice škrtů známý hlavně kvůli svému spojení s pravoslavnou církví. Prosazuje, aby náboženství a církev hrály ve veřejném životě větší roli (tedy přesný opak toho, za co bojuje levicová Syriza).
Koaliční vláda Syrizy a Nezávislých Řeků ale stále hledá cestu, jak zůstat v eurozóně a zároveň splnit slib voličům, že zmírní tvrdá úsporná opatření, která Řecko kvůli snižování dluhu muselo přijmout.
V pondělí večer navrhl ministr financí Janis Varufakis, že Atény zachovají sedmdesát procent z opatření požadovaných Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem.
Řecká média spekulují, že má jít o jakýsi kompromis mezi požadavky věřitelů, aby byl Řecku záchranný program prodloužen, a požadavky Atén, které hovoří o překlenovací dohodě. Nový program by pak Řecko chtělo odstartovat od 1. září.
Německo ale trvá na tom, aby Řecko dál plnilo dosavadní dohody. Neoblomný je i šéf Euroskupiny (ministrů financí zemí eurozóny) Jeroen Dijsselbloem a Evropská centrální banka.
Žádný příslib úlev nebo změn zatím řecká vláda za dva týdny svého trvání od nikoho nezískala.