Atény/Praha – Nejhorší obavy Řeků se začínají naplňovat. Makedonie a další země na sever od ní přivírají uprchlíkům hranice, zatímco z Turecka na řecké ostrovy čluny naplněné lidmi připlouvají dál.
V Řecku tak rychle přibývá těch, kteří nemohou tam ani zpět. Zatím jsou to desetitisíce osob, ale bude-li balkánská trasa úplně zavřená, jak některé země navrhují, ocitne se Řecko v kritické situaci.
Server Euobserver.com cituje diplomata z jedné členské země Evropské unie, seznámeného s jednáními o dalším postupu v migrační krizi. Podle něj Řecku hrozí, že se stane obrovským detenčním táborem a půl milionu nahromaděných uprchlíků zemi, která se zmítá ve vážných ekonomických problémech, destabilizuje.
"V noci z pondělí na úterý Makedonie hranici úplně uzavřela. Znovu ji otevřela v úterý v jednu hodinu odpoledne. Bylo tam velké napětí, protože přestali pouštět Afghánce. Někteří se pokoušeli plot překonat násilím. Na řecké straně se nahromadilo na pět tisíc lidí," popsal situaci na severu Řecka pro Aktuálně.cz Dalimil Petrilák z iniciativy Pomáháme lidem na útěku, který je v kontaktu se svými spolupracovníky na místě.
"Část z nich byla už od víkendu u benzinové stanice, která je asi dvacet kilometrů od přechodu. Vzniká tam provizorní tábor. Někteří se vydali k hranici pěšky."
Pod dohledem policejních těžkooděnců nastupují někteří běženci do autobusů, které je odváží do záchytných center v jiných částech země.
Vzniká tak paradoxní situace: Na hlavním silničním tahu Soluň–Atény míří na jih autobusy s běženci, kteří se vracejí, zatímco v opačném směru na sever stále přijíždějí ti, kteří doufají, že se přes Makedonii dostanou dál.
Fádí, čtyřicetiletý Syřan, řekl zpravodajům agentury Reuters, že vyjel autobusem s dalšími uprchlíky z Atén, ale čekají u benzinové pumpy u silnice už šestatřicet hodin a nevědí, zda budou moci pokračovat dál.
Policie některé autobusy s běženci severně od Atén zastavuje. "Řekli nám, že Makedonie je zavřená," uvedl Fádí, který cestuje se ženou a třemi dětmi.
Od hranice se vracejí i Iráčané a Syřané.
"Makedonci přijímají jen Iráčany a Syřany, kteří mají doklady. Musí to být doklady z jejich zemí. Na papíry, které dostali po vstupu do Řecka, už do Makedonie nemohou," uvedl Petrilák.
Vláda v Aténách se zlobí, že některé země chtějí zcela uzavřít takzvanou balkánskou trasu, aniž by to s Řeckem konzultovaly.
Visegrádská čtyřka, k níž patří i Česká republika, prosazuje výhledově plán na vybudování takzvané linie Bulharsko–Makedonie. Počítá s uzavřením hranic severně od Řecka.
Rakousko stanovilo počet uprchlíků, které maximálně pustí přes své území, na 3200 na den. Dnes ve Vídni jednají o migrační krizi rakouští hostitelé se zástupci Albánie, Bulharska, Makedonie, Srbska, Kosova, Chorvatska a Slovinska.
Řecko pozváno nebylo stejně tak jako minulý týden na summit visegrádské čtyřky, Bulharska a Makedonie.
"Balkánská trasa je humanitární koridor. Nemůže se jen tak zavřít bez toho, aby se všechny země na této trase na tom nedohodly," uvedl v televizi řecký ministr pro migraci Jannis Muzalas.
"Kapacity, které Řecko má, už skutečně začínají být přeplněné. V tuto chvíli je v zemi dvacet tisíc uprchlíků, což je nejhorší situace, která kdy nastala. Dříve ten proud procházel, bylo to zvladatelné, ale nyní tak velký počet nemá kam jít. Přechod do Makedonie je velmi pomalý, za den projde jen pár stovek lidí. Řecko se dostává na hranice svých možností," říká Dalimil Petrilák.
Od začátku roku připlulo z Turecka do Řecka přes 110 tisíc osob a zatím nejsou žádné známky toho, že by se Turkům dařilo proud zmírnit, jak se zavázali v dohodě s Evropskou unií. V posledních měsících připlouvá mnohem více žen a dětí než dříve.
