Řecko dále odmítá prodloužení záchranného programu

ČTK ČTK
6. 2. 2015 22:00
Řekové místo toho chtějí překlenovací půjčku, umožňující udržení řeckých financí v chodu.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble s řeckým poslancem Janisem Varufakisem
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble s řeckým poslancem Janisem Varufakisem | Foto: Reuters

Atény - Řecký ministr financí Janis Varufakis nebude na setkání s partnery z eurozóny příští středu souhlasit s ničím, co by udrželo zemi v dosavadním mezinárodním záchranném programu. Podle agentury Reuters to v pátek sdělil nejmenovaný vládní činitel.

Místo toho bude Řecko dál požadovat jakousi překlenovací půjčku, umožňující udržení řeckých financí v chodu, dokud Atény nepředstaví nový plán reforem a splácení dluhů. Ministři financí eurozóny podle svého předsedy čekají, že jim Řecko ve středu představí plán, jak se země chce stát finančně nezávislou.

"Nepřijmeme žádnou dohodu, která nesouvisí s novým programem," řekl činitel, který si nepřál být jmenován. Podle agentury Bloomberg šéf takzvané Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem varoval Řecko, že mu žádná požadovaná překlenovací krátkodobá půjčka poskytnuta nebude.

Varufakis podle serveru řeckého týdeníku To Vima zastává názor, že Evropa dává Řecku "nůž na krk". Řecký ministr financí se v pátek zúčastnil mimořádné schůzky ekonomických ministrů s premiérem Alexisem Tsiprasem poté, co s premiérem absolvovali cestu po několika evropských metropolích, kde hovořili o řeckých vizích.

Atény dlouhodobě odmítají prodloužení mezinárodního záchranného programu, který vyprší 28. února, aby v rámci stejných podmínek obdržely ještě zbývajících sedm miliard eur. Nechtějí už ani také jednat s trojicí inspektorů zastupujících mezinárodní věřitele, tedy Evropskou komisi, Evropskou centrální banku (ECB) a Mezinárodní měnový fond.

Těm musejí skládat účty ohledně reforem a výdajových škrtů, k nimž se zavázaly. Prodloužení programu tedy předpokládá pokračování v této cestě. Vládní ministři v posledních dnech přitom ohlásili už sérii chystaných opatření, jako je zvyšování minimální mzdy nebo zmrazení privatizace velkých státních podniků, které jednoznačně státní pokladnu zatíží.

Dijsselbloem agentuře Reuters řekl, že Řecko musí požádat o prodloužení mezinárodního záchranného programu do pondělí 16. února, aby si zajistilo, že eurozóna jej nepřestane finančně podporovat. I jen dočasné prodloužení programu by znamenalo souhlasit s jeho podmínkami.

"Ve středu si od nové řecké vlády vyslechneme, jaké jsou její představy, jak chce pokročit se současným programem," řekl Dijsselbloem v rozhovoru s Reuters. Pondělí 16. února bude podle něj poslední šance, kdy budou Atény o toto prodloužení moci požádat, neboť v některých zemích platících eurem bude potřeba, aby jakoukoli dohodu potvrdili tamní parlamenty.

Média si začínají všímat, že navzdory povzbuzujícím slovům, jichž se Varufakis a Tsipras dočkali v některých evropských metropolích, ve skutečnosti nemají v eurozóně pro svůj přístup k řešení situace prakticky žádnou podporu.

Po jistém povzbuzení i ze strany amerického prezidenta Baracka Obamy přišla dnes studená sprcha od amerického velvyslance v Aténách, který vybídl Řecko, aby plně spolupracovalo se svými věřiteli a pokračovalo v nezbytných reformách. "Řecko by mělo i nadále pokračovat v administrativních a strukturálních reformách a uplatňovat fiskální obezřetnost," uvádí se v komuniké ambasády.

Situace Řecka se probírala i na čtvrteční schůzce Euroskupiny na úrovni náměstků ministrů financí. Podle čtyř evropských činitelů, které dnes citoval list The Wall Street Journal , Atény požádaly o svolení, aby mohly získat dodatečných 4,5 miliardy eur pomocí prodeje krátkodobých dluhopisů. Požadavek ale prý okamžitě zamítla ECB. Tyto peníze by přitom řecké vládě mohly pomoci ustát další čtyři až šest týdnů, což je doba, která je podle Atén třeba k dojednání nového programu pomoci.

Řecké veřejné finance se dostaly do ošidné situace poté, co se během kampaně před řeckými lednovými volbami snížily příjmy na daních do státní pokladny. Řečtí činitelé se nyní obávají, že vládě by mohla dojít hotovost už začátkem března, napsal také list The Wall Street Journal.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy