Köstingerová a Pernkopf, který v dolnorakouské zemské vládě zastává také post ministra životního prostředí, chtějí od Prahy vědět, kdo budování nových reaktorů bude financovat. "Pak můžeme prověřit, zda je u EU možná žaloba kvůli státní podpoře (financování)," řekla Köstingerová.
Oběma rakouským politikům se nelíbí ani plánované prodloužení životnosti stávajících reaktorů. Dodali, že evropský soudní dvůr i v těchto případech označil za nezbytný nový posudek EIA, proto ho chtějí požadovat.
Pernkopf dodal, že chce od EU jasný signál. "Není možné, že některé země pod pláštíkem ochrany klimatu nyní postaví jaderné elektrárny," řekl s tím, že nukleární elektrárny jsou nebezpečné, drahé a nejsou prostředkem ochrany klimatu.
Již v pátek se proti vydání EIA vyslovilo rakouské ministerstvo udržitelnosti a cestovního ruchu, které spravuje agendu někdejších ministerstev životního prostředí a zemědělství. Rakousko se vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie.
Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřekla výroby energie z jádra. Proto se také dlouhodobě k jaderným energetickým programům sousedních států staví kriticky.
České ministerstvo životního prostředí, které kladný posudek vydalo, tvrdí, že stavba nového jaderného zdroje o výkonu do 2400 megawatt bude mít přijatelné vlivy na životní prostředí a zdraví obyvatel. Záměr na stavbu jednoho až dvou nových bloků nechala úřadu posoudit společnost ČEZ. Závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí není povolením výstavby, ale odborným podkladem pro další řízení.
Čtyři nynější bloky jaderné elektrárny Dukovany byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. Plány na případnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik let brzdí nejasnosti o způsobu jeho financování.
