Radar USA bude Rusku ještě blíž. Mobilní

Martin Novák Martin Novák
3. 3. 2007 0:00
Tbilisi - Radar v České republice není jediný, který chtějí USA zprovoznit. Další plánují na Kavkaze. V oblasti vklíněné mezi Rusko a Írán.

O úmyslu postavit radar nedaleko jižních hranic Ruska a severních hranic Íránu informoval ve Washingtonu šéf americké Agentury pro protiraketovou obranu generál Henry Obering.

Mobilní radar

Nejde o alternativu pro případ, že by USA neuspěly se svou žádostí v České republice. Tento radar by měl být čímsi jako "první linií obrany" a systémem prvního varování před íránskými raketami, jejichž vystřelení se Američané obávají.

Kavkazský radar má být menší, rychle smontovatelný a schopný rychlých přesunů.

"Bylo by to něco, co lze rychle a snadno převážet. Co můžete sestavit velmi rychle, během několika dní," tvrdí Obering.

V souvislosti s možným umístěním tohoto radaru se hovoří o Gruzii nebo Ázerbájdžánu. Představitelé obou zemí však v pátek řekli, že se na ně nikdo z USA s žádnou oficiální žádostí ještě neobrátil.

"Žádný návrh jsme zatím neslyšeli," potvrdil agentuře Reuters gruzínský ministr zahraničí Gela Bezuašvili.

Další rána pro Rusko

Snaha umístit radar na Kavkaze zřejmě ještě více rozlítí Rusko. Tomu se nelíbí ani úvahy o umístění základny a radaru v Polsku a České republice. Dvou zemích, které patřily za komunismu do sféry vlivu Moskvy.

Na fakt, že USA chtějí stavět radar dokonce na území bývalého SSSR a jen několik stovek či dokonce desítek kilometrů od současných ruských hranic, patrně zareaguje ještě ostřeji.

Američané se ruský odpor už dopředu snaží mírnit. "Ten radar bude orientován na Írán," uvedl na tiskové konferenci generál Obering.

Gruzie by radar asi neodmítla

Ze dvou citovaných kavkazských zemí se jako pravděpodobnější varianta jeví Gruzie.

V té vládne od roku 2004 výrazně proamerický prezident Michail Saakašvili a když zde byl předloni na návštěvě George Bush, Gruzínci ho vítali s jásotem a euforií.

Gruzínský prezident Michail Saakašvili.
Gruzínský prezident Michail Saakašvili. | Foto: Reuters

Už loni se objevily informace, že Washington požádal Gruzii o možnost využívat jejích letišť a základen, pokud propukne válka s Íránem.

"Jakákoliv integrace Gruzie do evropských struktur, včetně vojenských, je pro naši zemi prospěšná," říká šéf gruzínského parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost Nika Rurua.

Gruzie považuje Spojené státy za potřebného spojence proti Rusku, s nímž má neustále spory. Například kvůli dodávkám plynu či kvůli existenci separatistické republiky Jižní Osetie, podporované Moskvou.

Baku je opatrnější

Naproti tomu Ázerbájdžán jako muslimská (byť sekulární) země přímo sousedící s Íránem a se značnými zásobami ropy se nejspíš nebude chtít zapojit do žádných nepřátelských akcí vůči svému sousedovi.

Prezident Ilham Alijev už v jednom projevu oznámil, že jeho země neudělá nic, co by příblížilo možnost válečného konfliktu. Ten by podle něj znamenal pro region katastrofu.

Po Rusku se ozývá Ukrajina

Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč chce, aby se Ukrajina také účastnila jednání o základně a radaru v Polsku a ČR.
Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč chce, aby se Ukrajina také účastnila jednání o základně a radaru v Polsku a ČR. | Foto: Reuters

Generál Obering neřekl, kdy má být radar na Kavkaze umístěn a kolik to bude stát.

Cena protiraketové základny na severu Polska o velikosti fotbalového hřiště se v USA odhaduje na 2,5 miliardy dolarů. Radar, plánovaný v České republice, má stát půl miliardy dolarů.

Poté, co k diskusi o základnách a radaru vyzvalo Rusko, se ozvala i Ukrajina. Premiér Viktor Janukovyč uvedl v rozhovoru pro německý list Handelsblatt, že jeho vláda si také činí nárok na konzultace.

"Rozhodnutí se musí učinit na základě dialogu mezi západem a východem Evropy. Evropa by neměla být znovu rozdělena," uvedl ukrajinský premiér, který je znám svými promoskevskými postoji.

 

Právě se děje

Další zprávy