O zahraničním nasazení komand bude rozhodovat sám prezident Vladimir Putin. Ruská ústava od něj nevyžaduje, aby ke svému rozhodnutí o nasazení komanda v zahraničí žádal souhlas parlamentu.
Přijetí zákona urychlila vražda čtyř ruských diplomatů v Iráku. Putin okamžitě oznámil, že hodlá vrahy svých spoluobčanů nechat vypátrat a zlikvidovat.
Ruská tajná služba a armáda tak nyní mohou splnit rozkaz ruského prezidenta "najít a zničit" vrahy ruských diplomatů.
Podle deníku Izvěstija tento úkol nejspíš připadne tajnému komandu "Zaslon" (Záštita) ruské zahraniční rozvědky SVR. Utajovaná jednotka, do které patří asi 300 mužů, vznikla podle deníku v roce 1998 a už má zkušenosti s prací v zahraničí.
Zákon umožňuje i sestřelení letadla
Zákon umožňuje také sestřelení letadla uneseného teroristy. K tomuto se jednotlivé země staví různě. Německý ústavní soud například počátkem roku označil zákon umožňující sestřelení uneseného letadla s pasažéry za protiústavní, protože omezuje právo na život.
V České republice je sestřel teoreticky možný, alespoň to krátce po 11. září 2001 tvrdila analýza, již si nechala vypracovat tehdejší česká vláda.
Ruská verze výslovně zdůrazňuje, že při rozhodování o sestřelu uneseného letadla nerozhoduje, zda jsou na palubě rukojmí. Podle současných zákonů přítomnost unesených lidí znamenala, že letadlo není možné sestřelit.
Teroristické skupiny v Rusku se zatím nepokusily využít unesených dopravních letadel jako zbraní. V roce 2004 dvě sebevražedné útočnice ale odpálily bomby na palubách strojů směřujících z Moskvy na jih Ruska.
Nová právní úprava popisuje terorismus jako "ideologii násilí a způsob vlivu na rozhodování mezinárodních organizací, státních nebo místních orgánů svázaný se zastrašováním obyvatelstva nebo jinou násilnou činností".
Špinavou práci v zahraničí vyřídí tajné služby
Rusové dosud k zásahům na cizím území proti lidem, které označují za teroristy, vojáky nepoužívali, uchylovali se spíš k využití tajných služeb. V únoru 2004 byl v Kataru při výbuchu svého vozu zabit bývalý prezident separatistické Čečenské republiky Zelimchan Jandarbijev. Moskva oficiálně podíl na atentátu odmítla, Katar ale zatkl a odsoudil dva ruské občany, zřejmě důstojníky ruské rozvědky.
"Nyní je v ruské protiteroristické legislativě přesně určen právní rámec používání ruských ozbrojených sil v boji s terorismem," prohlásil místopředseda dumy Vladimir Katrenko. Proti přijetí zákona byl jen jeden poslanec, pro normu jich hlasovalo 408.
V oblasti protiteroristické operace, kterou je v současnosti třeba Čečensko, mohou nově tajné služby odposlouchávat telefony, číst elektronickou poštu, ale také dočasně vysidlovat obyvatelstvo z domů.
Rusko se s nebezpečím terorismu potýká už přes deset let, nejznámější akcí byl útok na školu v severoosetském Beslanu v září 2004. Dodnes trvá soud nad jediným přeživším útočníkem. Především příbuzní obětí však kritizují i způsob provedení protiteroristické operace a její velitele.
