Putin otevřel veřejnosti město Šichany, kde se prý vyráběl novičok a další chemické zbraně

ČTK ČTK
18. 7. 2018 20:50
Tajné laboratoře chemických zbraní byly podle médií nedávno zničeny.
Vladimir Putin
Vladimir Putin | Foto: Reuters

Moskva - Uzavřené město Šichany, kde se podle ruských vědců vyvíjely armádní jedy včetně nervově paralytické látky novičok, která podle britské vlády posloužila k otrávení bývalého ruského a britského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury, bude od 1. ledna 2019 přístupné všem návštěvníkům. Příslušný dekret s podpisem prezidenta Vladimira Putina zveřejnil Kreml.

Tajné laboratoře chemických zbraní byly podle médií nedávno zničeny.

Prezidentův výnos nařizuje ruské vládě a úřadům v Saratovské oblasti, aby během šesti měsíců podnikly potřebné kroky a poskytly příslušné finance na zajištění vyváženého rozpočtu města, které v minulosti mělo krycí názvy Volsk-17 a Volsk-18. Městečko má asi 5500 obyvatel, poznamenal server Newsru.com.

Šichany, které leží v Povolží asi 730 kilometrů jihovýchodně od Moskvy, jsou sídlem odbočky ruského Státního vědeckovýzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT), který vývoj armádních otravných látek zastřešoval.

Město, až dosud nedostupné pro cizince a Rusům přístupné jen na zvláštní povolení, se dělí do několik sektorů; armádní výzkum byl soustředěn do zóny Šichany-5.

Když Rusko loni v souladu s mezinárodní smlouvou dokončilo likvidaci svých chemických zbraní, bylo rozhodnuto o stržení objektů výzkumného ústavu.

"Budovy, kde se vyvíjely jedy, ničí. Každý úlomek suti je přitom spalován ve speciální peci s teplotou 800-1200 stupňů. Ani potom nejsou úlomky bezpečné, odvážejí je do speciálního úložiště," napsala v květnové reportáži z uzavřeného města ruská tisková agentura RIA Novosti.

Úplné zrušení ústavu

Britský tisk tehdy spekuloval, že objekty v Šichanech se likvidují před příjezdem expertů z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), aby jim tak Rusové zabránili vyšetřit otravu Skripalových a nalézt v Šichanech důkazy.

Další osud výzkumného ústavu je nejistý. V Šichanech kolují fámy, že ústav úplně zruší, zatímco městští zastupitelé tvrdí, že bude fungovat do roku 2025.

"Naše továrna, která je odbočkou moskevského ústavu GNIIOChT, stále funguje. Nevíme, co se s ní stane po otevření města," řekla agentuře AFP mluvčí místní radnice Julija Erchovová.

V Rusku dodnes existují asi čtyři desítky uzavřených měst, dodala AFP a připomněla, že za sovětských dob se utajovala i poloha těchto míst.

Šichany proslavil novičok, který podle Londýna posloužil k březnové otravě Skripalových v Salisbury, ti se však posléze zotavili. V Amesbury, vzdáleném deset kilometrů od Salisbury, pak byla 30. června ohlášena otrava dvojice osob. Novičok byl v tomto případě v lahvičce od parfému. Zasaženi byli pětačtyřicetiletý Charlie Rowley a o rok mladší Dawn Sturgessová, která 8. července zemřela. Stav muže se podle zdravotníků mezitím poněkud zlepšil.

V případě otravy Skripala a jeho dcery Londýn vinu připsal Moskvě, která ale jakýkoli podíl na otravě popřela. Případ vyvolal hlubokou diplomatickou krizi mezi Kremlem a Británií i dalšími zeměmi, provázenou vypovězením diplomatů.

Prezidentovy výroky jsou hned katapultovány do ruského mediálního prostoru, říká Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdán je připraven uznat Izrael, pokud to schválí parlament

Súdánský premiér Abdalláh Hamduk je připraven normalizovat vztahy s Izraelem, pokud krok schválí dosud neustanovený parlament. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na súdánské vládní zdroje.

Zjištění je podle Reuters dosud nejzřetelnějším náznakem, že Hamduk je pod tlakem Spojených států ochoten uvažovat o navázání diplomatických styků s Izraelem. Uznání židovského státu přesto v nejbližší době není na pořadu dne, neboť súdánský přechodný parlament se dosud nesešel a není jasné, kdy tak učiní.

Současná úřednická vláda byla ustanovena po dlouhých jednáních mezi zástupci civilistů a vojenskými představiteli, jež následovala po skončení vlády dlouholetého prezidenta Umara Bašíra. Toho loni v dubnu svrhla armáda. Dalšími přechodnými institucemi jsou takzvaná suverénní rada a dosud neexistující parlament. Tyto instituce mají zemi spravovat tři roky, do konání voleb.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy