Minsk - Dvoudenní návštěvu Vladimira Putina v Bělorusku, která dnes končí, provázejí četné spekulace o účelu cesty.
Rozhlasová stanice Echo Moskvy před časem přišla s teorií, že Putin si udrží rozhodující vliv v Rusku, protože se stane prezidentem nově ustavené rusko-běloruské federace.
V takovém případě by prý byl nadřazen prezidentům v Moskvě a Minsku, zatímco dosavadní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko by stanul v čele společného federálního parlamentu.
Příprava raketové základny?
Agentura Reuters vidí návštěvu v jiném světle. Putin s Lukašenkem mohou podle ní jednat o stavbě raketové základny, která by byla odpovědí na americký projekt protiraketové základny a radaru v Polsku a České republice.
Lukašenko to po skončení schůzky potvrdil.
"Bělorusko je připraveno hrát svoji roli v záležitosti plánovaných základen USA v Evropě," řekl prezident bez dalšího upřesnění. Jeho slova patrně znamenají předbežný souhlas s žádostí Moskvy o výstavbu ruské rakaetové základny na běloruském území.
Moskva americký krok odmítá a hrozí, že na oplátku rozmístí rakety na svých západních hranicích. Tedy buď v Bělorusku, anebo v Kaliningradu u polských hranic.
Kreml: Jen divoké spekulace
Kreml popírá, že by Putin plánoval vést rusko-běloruskou federaci. Rozhovory se prý mají týkat jen dalšího fungování spolupráce mezi oběma zeměmi.
Rusko a Bělorusko mají oddělené měny, uzavřely ale celní unii a dohodu o volném pohybu osob. Například při jízdě vlakem z Minsku do Moskvy nejsou na hranicích žádné kontroly a imigrační karta pro vstup cizinců je společná pro oba státy.
Putin navštívil Minsk naposledy v roce 2003 a jeho vztahy s Lukašenkem byly dosud o poznání chladnější, než byly vztahy mezi Lukašenkem a předchozím ruským prezidentem Borisem Jelcinem.
Na začátku letošního roku dokonce mezi oběma vládami vznikl vážný konflikt, když Bělorusko odmítlo akceptovat zvýšené ceny za dodávky plynu, nastavené ruskou státní společností Gazprom.
Rusko dokonce na několik hodin přerušilo dodávky plynu do Evropy, pak se Bělorusové podvolili.
Co si doopravdy přeje Lukašenko?
Nezávislý běloruský politický analytik Alexandr Klaskovskij se domnívá, že společný rusko-běloruský stát nevznikne. Hlavně proto, že si to ve skutečnosti nepřeje běloruský diktátor.
"Obě republiky mají přece jen trochu odlišné zájmy. Rusko chce zkrátka expandovat do Běloruska a pohltit jej, zatímco vláda v Minsku chce od Ruska hlavně ekonomickou pomoc, ekonomické výhody. Přitom by nerada přišla o samostatnost při rozhodování," řekl politolog agentuře AP.
Putin odejde z funkce ruského prezidenta v květnu, kdy mu vyprší druhý a podle ústavy poslední možný mandát. Chce si však nadále uchovat moc.
Průzkum: Medveděv má velkou podporu
Spíše než vytvoření rusko-běloruského prezidenta se jako pravděpodobnější jeví možnost jeho usednutí do křesla premiéra. S tím, že by měl větší vliv, než měli ruští ministerští předsedové doposud.
V této funkci by jej rád viděl Dmitrij Medveděv, kterého už Putin doporučil jako svého nástupce v Kremlu.
První průzkum ukazuje, že Medveděv má ve volbách 2. března největší šance stát se třetím ruským prezidentem. Podle centra pro výzkum veřejného mínění Levada by Medveděva volilo pětatřicet procent Rusů, zatmco bývalého ministra obrany Sergeje Ivanova jen jedenadvacet.
Ivanov sám ale řekl, že podporuje Medveděva. Podpora ostatních kandidátů nepřevyšuje patnáct procent.
"Čtyřicet procent oslovených lidí uvedlo, že dá svůj hlas tomu, koho doporučí Putin," uvedl ředitel výzkumu Denis Volkov.
