Na Letné protestovalo čtvrt milionu lidí, proč to nikoho nezajímá? diví se v Německu

Zahraničí Zahraničí
25. 6. 2019 9:58
"Čtvrt milionu Čechů nevyšlo do ulic jen proti Babišovi, ale i pro Evropu." Obří nedělní protivládní demonstrace na Letné si v prestižním listu Süddeutsche Zeitung všímá přední německý novinář Daniel Brössler. Upozorňuje, že by si snímky zaplněné Letenské pláně zasloužily mnohem víc pozornosti, než se jim dostává. Ukazují podle něj, že pohodlná, ale mylná představa neviditelné hranice mezi východem a západem Evropy se zakládá na nepochopení a aroganci.
Demonstrace na Letné v neděli 24. června 2019.
Demonstrace na Letné v neděli 24. června 2019. | Foto: Lukáš Bíba

Podle Brösslera, který se zaměřuje na střední a východní Evropu, není překvapivé, že demonstrace proti Andreji Babišovi (ANO) a za nezávislost justice nezapůsobily zrovna na "z korupce obviněného" českého předsedu vlády. Diví se ale, jak vlažnou odezvu protesty vyvolaly ve zbytku Evropy. 

"Šlo o největší protesty od pádu komunismu. Proč to nikoho nezajímá?" podivuje se ve svém komentáři s odkazem na fotografie ze střech domů obklopujících pražskou Letnou.

Daniel Brössler
Daniel Brössler | Foto: Süddeutsche Zeitung

Protesty jsou podle něj srovnatelné s tím, kdyby v Německu do ulic vyšly dva miliony lidí. A to by mělo stačit na vyléčení "nebezpečného bludu", že Evropou znovu prochází hranice mezi východem a západem a že mnoho problémů evropské integrace pramení z příliš rychlého - nebo úplně chybného - rozšíření o státy střední a východní Evropy. 

"Z tohoto pohledu se přijetí zemí bývalého východního bloku (do Evropské unie) zakládalo na velkém neporozumění. Lidé v Polsku, Česku, Maďarsku a dalších státech údajně ve skutečnosti nechtějí demokracii západního střihu, jen západní blahobyt," píše Brössler.

Takový názor je podle něj pohodlný, protože ho podporuje zkušenost se zatvrzelým postojem středoevropských zemí během migrační krize, vzestupem autokratů a populistů nebo bující korupcí v regionu. Více než 250 tisíc protestujících lidí v Praze je ale dalším signálem, že hranice mezi "stoupenci a odpůrci otevřené liberální společnosti" je Evropě mnohem nejasnější, podotýká Brössler. 

Novinář zároveň připomíná italského vicepremiéra a populistu Mattea Salviniho nebo šéfku francouzské Národní fronty Marine Le Penovou, kteří Brusel hlasitě kritizují. Na druhé straně pak vyjmenovává právě nedělní protesty v Praze, zvolení Zuzany Čaputové slovenskou prezidentkou nebo solidní zisk proevropských sil v nedávných volbách do Evropského parlamentu v Polsku. 

"Nezdá se, že by (protestující) měli brzy dosáhnout svého hlavního cíle - odstoupení premiéra Babiše. Pokud by se ale na Západě začalo odteď o evropských občanech z Východu mluvit o něco méně arogantně, byl by už to úspěch sám o sobě," doplňuje novinář. 

Video: Demonstrace na Letné očima dvou generací. 

Lží se nakupilo už dost a situace už není v pořádku. Občanská společnost je vzhůru, říká youtuber Karel Kovář. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 14 minutami

Na Svitavsku v noci hořel neobývaný dům. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev

Škodu za půl milionu korun způsobil v noci na neděli požár rodinného domu s dílnou v Mikulči na Svitavsku. Oheň do rána likvidovalo sedm hasičských jednotek.

Plameny zničily převážně dílnu a hospodářskou část stavení, uvedla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková. "Obytnou část se podařilo hasičům ochránit. Vyšetřovatelka dnes dopoledne zjistila, že příčinou vzniku požáru v Mikulči bylo uložení hořlavých látek v blízkosti kamen," uvedla Horáková. Objekt je neobývaný, při příjezdu hasičů byl celý v plamenech. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Indonéský prezident Widodo se v Jakartě ujal úřadu na dalších pět let

Inaugurace opětovně zvoleného indonéského prezidenta Jokoa Widodoa se konala za přísných bezpečnostních opatření, před deseti dny se totiž muslimští radikálové pokusili zavraždit jednoho z ministrů, který je stále hospitalizován. Nad pořádkem v ulicích dohlíželo 30 tisíc policistů a vojáků.

Indonésané Widodoa zvolili v dubnu v přímých volbách na další pětileté období, které bude poslední, jak ukládá ústava. Očekává se, že prezident v nejbližší době oznámí složení vlády. Widodo pochází ze skromných poměrů a už jako dítě musel pracovat, aby pomohl rodině. Než se stal roku 2012 guvernérem Jakarty, studoval lesnictví a působil jako starosta ve městě Solo. Jeho popularita však postupně slábne, píše agentura AFP. V září Indonésie zažila studentské protesty, nepokoje v provincii Papua a vláda také s obtížemi zvládala rozsáhlé požáry na Borneu a Sumatře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy