Stuttgart - Třetí a poslední generace příslušníků Frakce Rudé armády (RAF) ukončila své teroristické aktivity koncem 90. let minulého století, Spolkovou republiku ale dodnes vzrušují tragické osudy protagonistů německého podzimu roku 1977.
Velkou pozornost médii i veřejnosti si proto vyžádal soud s dnes devětapadesátiletou Verenou Beckerovou, obviněnou z toho, že se podílela na vraždě spolkové generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka. Komando RAF ho zastřelilo 7. dubna 1977 v Karlsruhe.
Beckerová byla v pátek odsouzena ke čtyřem letům vězení. Mimo jiné proto, že se na dopise, v němž se RAF přiznává k vraždě generálního prokurátora, našly po letech stopy její DNA.
Beckerová ovšem odmítá, že seděla na motocyklu, ze kterého spolujezdec řidice Suzuki GS750 pálil na Bubackův služební vůz. Ve vozidle kromě generálního prokurátora tehdy zemřel také jeho řidič, člen ochranky podlehl zraněním v nemocnici.
"Kdo vašeho otce zavraždil, nevím, nebyla jsem u toho," řekla už před lety Bubackově synu Michaelovi.
Policie u ní před pětadvaceti lety nicméně objevila poloautomatickou zbraň, kterou byli Buback a jeho dvoučlenný doprovod zavražděni, tehdy to však jako předmětný důkaz nestačilo.
Beckerovou v roce 1977 nicméně odsoudili k doživotnímu vězení po divoké honičce a přestřelce s policisty, když se pokoušela uprchnout do Švýcarska. Bránila se právě tou zbraní, z níž se střílelo v Karlsruhe.
O dvanáct let později byla tato prominentní členka RAF omilostněna.
Kdo střílel, zůstává záhadou
Beckerová vždy tvrdila, že v Karlsruhe, kde byla vražda spáchána, až do svého zatčení v květnu 1977 nikdy nebyla. Pobývala v tom čase údajně na Blízkém východě a do Evropy odcestovala až den po vraždě.
Dodnes se přitom neví, kdo vlastně Bubacka zavraždil. Prokázat to policisté nedokázali ani Kristianu Klarovi, který si za vraždy bankéře Jürgena Ponta a čtyřčlenného doprovodu předsedy Svazu německých zaměstnavatelů Hannse-Martina Schleyera odseděl 26 let, než byl v roce 2008 propuštěn z vězení.
Totéž platí pro další teroristku RAF odsouzenou v souvislosti s Ponteho vraždou Brigitte Mohnhauptovou. Ta se dostala na svobodu v roce 2007 po 24 letech, které strávila za mřížemi. Jako nejpravděpodobější střelec platí dnes syn polského účastníka nucených prací v nacistickém Německu Stefan Wisniewski. Také on si odseděl dvaadvacet let, a to kvůli podílu na vraždě Schleyera a jeho doprovodu.
Zavraždění Bubacka mu vyšetřovatelé neprokázali.
Schleyera unesla RAF 5. září v Kolíně nad Rýnem. Poté, co vůdčí členové teroristické organizace Andreas Baader, Gudrun Ensslinová a Jan-Carl Raspe spáchali ve vězení sebevraždu po neúspěšném únosu letounu Lufthansy, na nějž v somálském Mogadišu zaútočilo komando speciálních jednotek německé policie, zavraždila RAF 17. dubna průmyslníka poblíž francouzského Mulhouse.
Byl jednou z 34 osob, které padly RAF za oběť.
