Příčiny katastrofy v Kyrgyzstánu? Vyloučit se nedá ani teroristický útok, říká český pilot

Jan Gazdík Jan Gazdík
16. 1. 2017 14:52
Kyrgyzské letiště Manas, u něhož se při pokusu o přistání v husté mlze zřítil turecký nákladní letoun Boeing 747, je dobře známo kapitánovi Boeingu 737 a zároveň školiteli dopravních pilotů Ladislavu Kellerovi. "Jako pilot jsem v Manasu nejednou přistával," říká. Vyloučit se podle něj nedá ani akce teroristů. "Určitě půjde o jednu z vyšetřovacích verzí katastrofy Boeingu 747 – i vzhledem k tomu, že jde o stroj tureckých aerolinií."
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Kdy bude podle vás jasno, co se vlastně při pokusu o přistání obřího Boeingu 747 v husté mlze v Kyrgyzstánu stalo?

Ladislav Keller: Do měsíce může být na světě předběžná zpráva. Zcela jasné by to mohlo být do roka.

Zatím je však k dispozici až příliš málo informací, abych se přikláněl k nějaké variantě. Ve hře je jich celá škála: od chyby pilota přes technickou závadu až po akci teroristů. Určitě půjde o jednu z vyšetřovacích verzí katastrofy Boeingu 747 – i vzhledem k tomu, že jde o stroj tureckých aerolinií.

Nepochybně se ale zachovaly takzvané černé skříňky – palubní zapisovače o údajích letu, ale i o komunikaci pilotů. Takže vůbec nepochybuji, že skutečné příčiny této letecké katastrofy se nakonec vyšetří. Může za ní stát cokoliv.

Pokud vím, tak Boeing 747 je znám jako velmi spolehlivý letoun s minimem selhání či technických závad...

To je pravda. Avšak ani tomuto typu stroje se problémy v minulosti nevyhnuly. Na konci devadesátých let minulého století například letadlo aerolinek Air France explodovalo krátce po vzletu v New Yorku. Podle oficiální zprávy tehdy vybuchla centrální nádrž letounu. Nebyla plná a po elektrickém zkratu se vznítily výpary z paliva. V Nizozemsku pak někdy v osmdesátých letech vysadily – opět po startu – Boeingu 747 dva motory, takže byl letoun kvůli malé rychlosti neříditelným a spadl na sídliště.

Z dostupných informací vyplývá, že kyrgyzské úřady mají podezření, že pilot chyboval, když minul letiště o necelé dva kilometry a zavadil při tom o val na jeho okraji.

Já ale opravdu nechci předjímat. Mohl se v té mlze pokoušet o průlet nad letištěm. V mlze dochází k leteckým katastrofám nejčastěji za silného větru, ale v Manasu panovalo bezvětří. Navíc je tam rovinatý terén. Tohle letadlo může přistávat automaticky a letiště Manas je na tento manévr přístrojového přiblížení i technicky vybaveno. Takže je na posádce letounu, zda přistání provede automaticky, anebo odpojí autopilota a přistane ručně.

Co je tedy v mlze bezpečnější: automatické, či ruční přistání?

Řeknu to takhle: při dohlednosti v kategorii dvě (dohlednost nejméně tři sta metrů na dráze, pilot se musí rozhodnout ve výšce ne menší než 30 metrů – pozn. red.) je stále možné přistát ručně. Avšak při kategorii tři se už musí přistávat vždy automaticky (200 m/15m – pozn. red.).

Kdo všechno se podílí na vyšetřování příčin podobných leteckých katastrof?

Vždy stát, na jehož území k nehodě či katastrofě dojde – v tomto případě Kyrgyzstán. Přizvána je navíc země, v níž je letadlo zapsáno do rejstříku (v tomto případě Turecko). Dále výrobce – tedy firma Boeing. Eventuálně mohou být pozváni experti z Mezinárodní organizace pro civilní letectví.

Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy