New Orleans - Koncern British Petroleum, který se snaží omezit rozsah ropné katastrofy v Mexickém zálivu, odmítá obvinění, že se před explozí vrtné plošiny dopustil série závažných chyb. Společnost je ochotna financovat práce spojené s čištěním pobřeží, pevně ale věří, že k nejhoršímu nakonec nedojde.
Vývoj posledních hodin vzbuzuje ve vedení koncernu i místních úřadech jisté naděje.
Před pobřežím Louisiany běží záchranné práce na plné obrátky, ropná skvrna o rozloze přibližně deseti tisíc kilometrů čtverečních však dosud nedorazila k pobřeží.
Meteorologické podmínky se navíc zlepšují a management BP věří, že bude moci brzy začít odčerpávat unikající ropu. Na stoupací potrubí v místě největší praskliny na potrubí chce napojit obří nádrž, ze které by bylo možné surovinu přečerpat do ropného tankeru na mořské hladině.
V případě, že by těžké frakce ropy dorazily k pobřeží, hrozí tamním ekologickým systémům pohroma, experti ale důrazně varují před katastrofickými scénáři.
"To, čeho se lidé obávali, se až doposud nenaplnilo," řekl deníku The New York Times emeritní profesor Edward B. Overton z katedry životního prostředí Louisianské státní univerzity. "Každý má před očima páchnoucí černou masu, která se vznáší na horizontu a chystá se zaplavit pobřeží. Nemyslím si ale, že tohle nyní hrozí, pokud se situace na místě výrazně nezhorší."
Vrtal koncern hlouběji, než mohl?
British Petroleum se chce znovu pokusit nasadit na jednu ze dvou menších prasklin v potrubí těsnící ventil a uvažuje také o tom, že zapálí část ropné skvrny. Pro příští dny hlásí meteorologové zlepšení počasí.
Koncern nyní čelí obviněním, že před explozí vrtné plošiny z 20. dubna neprobíhalo všechno podle předpisů. Nejméně jeden zaměstnanec firmy připustil před vyšetřovateli, že společnost vrtala v hloubce více než 22 tisíc stop (cca sedmi kilometrů), i když má povolení jít maximálně do 20 tisíc stop.
Další zaměstnanec vyšetřovatelům řekl, že společnost se rozhodla neumístit šedesát metrů pod ústí vrtu speciální ventil odolávající tlakům ve veliké hloubce, který by zmírnil následky případné exploze.
K té došlo jen necelých čtyřiadvacet hodin poté, co dělníci začali z plovoucí vrtné plošiny do vrtu injektovat beton s cílem vytvořit zátku, jež by jej dočasně uzavřela. BP měl v úmyslu vrt později znovu otevřít a začít s regulérní těžbou.
Dva dny po explozi se plošina potopila a nyní spočívá na mořském dně v hloubce 1500 metrů.
Betonová zátka, kterou zaměstnanci u ústí vrtu vytvořili, zřejmě netěsnila dokonale a do stoupacího potrubí začal unikat plyn, který pak na plošině přivodil explozi.
"Domníváme se, že nedostatečná izolace vedla k nárůstu tlaku při ústí vrtu a následnému porušení výstroje vrtu," tvrdí jeden z autorů předběžné zprávy zabývající se příčinami havárie, expert na cementové směsi používané v ropném průmyslu Robert MacKenzie.
Explozi tak podle jeho názoru zapříčinila série pochybení, ať již technologických či těch, o nichž se zpravidla hovoří jako o selhání lidského faktoru.
Jak závažný je únik ropy?
Experti si také stále nejsou jisti, jak velký může rozsah katastrofy hrozící v Mexickém zálivu být doopravdy.
Do moře stále uniká pět tisíc barelů ropy denně. Takže po přibližně čtrnácti dnech, které uplynuly od 20. dubna, by nyní před pobřežím Louisiany mohlo být na 75 000 barelů ropy (cca 800 tisíc litrů).
Část lehčích frakcí ropy se ale mezitím již smísila s mořskou vodou a klesá ke dnu. Největší nebezpečí představují těžké frakce, které koagulují s vodou, zůstávají na hladině a mořské proudy, vítr a vlny je zanášejí ke břehu.
"Jsme jistě v pořádné bryndě, ze které se budeme muset dostat, neznamená to ale konec Mexického zálivu," řekl v rozhovoru pro The New York Times mořský biolog Quenton R. Dokken.
Experti poukazují na to, že ropa unikající z vrtu je lehčí než ta, jež se do moře dostala z tankeru Exxon Valdez, který ztroskotal u břehů Aljašky v roce 1989. Tehdy do moře vyteklo na čtvrt milionu barelů ropy.
Čtyři miliony barelů suroviny uniklo v roce 1979, kdy v zálivu Campeche u břehů Mexika explodovala těžební plošina nad vrtem Ixtoc I.
Tehdy trvalo celé tři roky, než se příroda z katastrofy vzpamatovala .
