Foto: Meduza.io

Igor Vasilenko (27), voják z povolání, a Valerie Vasilenková

Ruské úřady oznámily: "Igor Alexandrovič Vasilenko, narozen v roce 1994, zahynul v únoru 2022 při speciální operaci na území Ukrajiny. Gubernátorka Jugry Hatamajla Komarovová vyjádřila v rozhovoru po telefonu upřímnou soustrast matce i manželce s ujištěním podpory pozůstalým."

Výpověď manželky Valerie Vasilenkové: "Manžel odjakživa toužil být vojákem z povolání. Svůj osud zkrátka a dobře spojoval s armádou. Výcvikový rok začínal v jeho útvaru vždy až v únoru. Jenomže od února 2020 byl doma během dvanácti měsíců jen dvakrát. A celých devět měsíců strávil na manévrech. Letos se doma objevil na týden po sérii cvičení a služebních cest nedlouho před speciální operací. Nebylo možné se jí vyhnout. Jeli tam úplně všichni. Byl to Putinův rozkaz.

Telefonní spojení s Igorem bylo velmi složité, často přerušované. Mluvila jsem s ním 19. února a pak ještě večer dvaadvacátého. Pak napsal, že už nesmí používat telefony a zítra někam vyrážejí. Spojit se nelze ani s jeho kamarády.

Můj manžel snad celý život očekával válku. To je pravda. Vždy říkal: 'Uvidíš, bude válka.'

Jenomže vždy, když odjížděl na služební cestu nebo vojenské manévry, říkala jsem si: 'Stejně se za tři měsíce vrátíš. Mám také svoji práci, dítě. Navíc si přece můžeme každý den telefonovat.' Když ale odjížděl naposled, tak jsem mu řekla, aby neodjížděl. Odpověděl, že s tím nemůže nic dělat. Seděla jsem pak v práci a přemýšlela, jak nenávidím tento svět za to, že nemohu mít svého manžela vedle sebe. Že nemůže zavolat, třebaže i ostatní manželky vojáků říkaly: 'Ani nám ti naši nevolají.'

Když jsme spolu hovořili prostřednictvím SMS zpráv naposledy, cítila jsem, že to není jako dřív. Za deset let, co jsme spolu, už svého partnera poznáte. Očekávala jsem, že se něco stane, ale nevěděla co.

O smrti Igora jsem se dozvěděla u oběda. Volala tchyně a měla při tom zastřený hlas: 'Lero, děvče moje, buď statečná.'

Tu bolest lze jen těžko popsat. Pouze jsem se zmohla na otázky jak, kdy? A proč to neoznámili přímo mně? Nemohli mě najít, protože Igor řekl kamarádům v jednotce, že pokud se něco stane, ať mě hledají doma u rodičů v Nižněvartovsku. Igor zmizel 24. února. Nevím, jak zahynul. Vědí to jen ti, kteří u toho byli. Asi mi to ale neřeknou. Pouze sdělili, že jeli jinou trasou, než měli původně v plánu, a dostali se do léčky. Přepadli je, když stáli kvůli závadě na motoru.

Igor byl velmi silný chlap. Pokud by došlo na boj muže proti muži, tváří v tvář, tak by nenechal nikoho naživu. A také: on vždy bojoval za život, za spravedlnost, za svoji vlast. Velmi si vážil a miloval Putina."