Německo mělo za tři desetiletí od svého sjednocení jen tři kancléře. Helmuta Kohla, Gerharda Schrödera a Angelu Merkelovou. V Česku se přitom od roku 1993 vystřídalo premiérů dvanáct.
Nedělní německé parlamentní volby kariéru Merkelové uzavřou. O další mandát se 67letá politička neuchází, a až po volbách vznikne nová vláda, z úřadu odejde. Dosavadní průzkumy naznačují, že jejím nástupcem bude sociální demokrat Olaf Scholz.
Před šestnácti lety přitom chybělo jen málo, aby do úřadu spolkové kancléřky vůbec neusedla. Tehdy několik měsíců před volbami měla její CDU náskok až dvaceti procentních bodů, Gerharda Schrödera nakonec porazila jen o procento. Merkelová měla opravdu namále: kdyby CDU dostala méně hlasů než sociální demokraté, zřejmě by musela opustit post předsedkyně strany a už nikdy by se nejspíše kandidátkou na kancléřku nestala.
Schröder v roce 2005 předvedl málo vídaný finiš, který i po tolika letech ohromuje. Že někdo dokázal během volební kampaně takovým způsobem dorovnat dvacetiprocentní náskok, bylo nevídané.
Sociální demokracie a Schröder osobně nebyli původně v době vypsání voleb na říjen 2005 příliš populární. Kancléř tvrdil, že kvůli zachování ekonomického růstu a fungujícího sociálního státu jsou nutné některé bolestivé změny. Zvýšil hranici pro odchod do důchodu a seškrtal finanční podporu pro nezaměstnané.
Sázka na šíleného vědátora
Vzhledem k tomu, že Schröder už dříve oznámil odchod z politiky, ať volby dopadnou jakkoliv, vedl velmi uvolněnou, ale zároveň energickou kampaň. CDU vykresloval jako stranu s neoliberálním programem, kterou nezajímá život obyčejných Němců. K tomu přispěla personální politika Angely Merkelové, která si jako kandidáta na ministra financí vybrala akademika Paula Kirchhofa z univerzity v Heidelbergu.
Ten navrhl zavedení rovné daně s tím, že se tak zamezí daňovým únikům. Kirchhof i Merkelová ale podcenili odpor, jaký tato idea v Německu vyvolala. Gerhard Schröder okamžitě vycítil slabé místo soupeře a na mítincích či v médiích obviňoval Merkelovou, že naslouchá "šílenému vědátorovi", který chce dělat na Němcích ekonomické pokusy jako na morčatech a o problémech skutečných lidí neví vůbec nic.
Přesvědčivější byl Schröder i v televizních debatách. Německá veřejnost ještě na projevy Merkelové nebyla zvyklá a její výkony připadaly mnoha lidem neslané nemastné. Naproti tomu Schröder byl bojovný a energický.
Výsledek voleb v roce 2005 byl těsný, ale znamenal, že Angela Merkelová může vládnout jen ve velké koalici s konkurenčními sociálními demokraty. Největší neúspěch a politické ponížení si tak vybrala hned na začátku své šestnáctileté kariéry v čele Německa. Merkelová tak nastupovala jako slabá kancléřka, která zkazila jasně vyhrané volby, a málokdo by si tehdy vsadil, že vydrží v křesle tak dlouho, vyhraje další troje volby v řadě a bude odcházet jako uznávaná politička.
Popáté ženatý
Gerhard Schröder prokázal, že kampaně mimořádně umí. Už v roce 2002 "urval" vítězství ve volbách, když s holínkami na nohou navštěvoval oblasti postižené katastrofálními povodněmi v Sasku a tvrdě odmítal americkou invazi do Iráku, v čemž měl tehdy velkou podporu německé veřejnosti.
Média se občas neubránila pikantnostem z jeho soukromí nebo ze zákulisí jeho práce. Schröderova slabost pro ženy byla pověstná a v současné době je už popáté ženatý. Na toto téma si ho údajně na summitech Evropské unie dobíral i bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Schröderova pozice v Bruselu ale nebyla jednoduchá, neuměl dobře anglicky, a do klíčových debat tak nemohl příliš zasahovat.
Současný sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz je typově spíš protipólem Gerharda Schrödera. Není charismatický rétor, ale jako ministr financí zajistil relativně slušné proplutí německé ekonomiky koronavirovou bouří a neudělal v kampani žádnou chybu. Na otázku novináře, co říká narážkám na jeho nudnost, odpověděl: "Kandiduji na kancléře, ne na principála cirkusu."
Podle posledního průzkumu agentury Forsa, zveřejněného v úterý, dá sociálním demokratům v nedělních volbách hlas 25 procent lidí, druzí křesťanští demokraté (CDU) zaostávají o tři procentní body. Třetí mají skončit Zelení se ziskem 17 procent.
Blízko Putinovi
Když Gerhard Schröder jako zatím poslední sociálnědemokratický kancléř v roce 2005 složil poslanecký mandát a skončil s politikou, stal se předsedou dozorčí rady společnosti Nord Stream. Ta realizovala stejnojmenný projekt plynovodu, který vede z Ruska přímo do Německa po dně Baltského moře a jehož výstavba právě letos skončila. Obří projekt sníží důležitost Ukrajiny a Polska jako tranzitních zemí ruského plynu.
Schröder vystupoval jako přítel šéfa Kremlu Vladimira Putina, lobboval za co nejširší německo-ruské obchodní a politické kontakty, Rusko označil za demokratickou zemi a později přesvědčoval Němce, že anexi Krymu musí akceptovat. Jeho životopis vyšel v ruštině a exkancléř se v knize vyznává ze svého obdivu k Rusku. V roce 2017 se Schröder stal členem dozorčí rady ruského ropného gigantu Gazprom a potvrdil tak svoje pevné místo ve vedení ruské energetiky.
Angela Merkelová neřekla konkrétně, co po odchodu z čela německé vlády plánuje. Popsala ale, že nehodlá dělat co její předchůdce. "Myslím, že to, co dělá pan Schröder, není v pořádku. Já nemám v úmyslu vzít jakékoliv místo v průmyslu, když už nebudu kancléřkou," uvedla Merkelová v předvolební diskusi pořádané deníkem Bild.
