Batyskaf je nyní na základně v Severomorsku v Murmanské oblasti na severozápadě Ruska. Zranění námořníci byli také posláni do nemocnice v Severomorsku. Posádka podle ministerstva obrany prováděla vojenský průzkum v ruských teritoriálních vodách v Tichém oceánu. Kde přesně to bylo, úřady neuvedly.
Podle serveru Meduza.io námořníci zemřeli poté, co se nadýchali toxických zplodin, které se uvolnily během požáru.
Пострадавшие моряки направлены в клинический госпиталь Минобороны в Североморске https://t.co/hlQoIiUXI1
— Би-порт: новости (@bportcom) July 2, 2019
По предварительной информации, пожар произошёл на атомной подводной лодке АС-12 «Лошарик» pic.twitter.com/cWEULXv1DF
Podle některých ruských médií šlo o jadernou ponorku AS-12 Lošarik. Ta je schopná pracovat i v hloubce mnoha tisíc metrů. Podle britské stanice BBC bývá tato ponorka využívána ke špionážním účelům. Ruské úřady ale tuto informaci zatím nepotvrdily ani nespecifikovaly typ plavidla.
Nyní probíhá vyšetřování celého incidentu a jeho příčin.
Карма России, за убитых украинских медиков не стала долго ждать.
— Ray (@Ray_net_ua) July 2, 2019
На военно-морской базе флота РФ в Североморске, погибли 14 моряков, из-за пожара на секретном диверсионной глубоководной атомной подлодке АС-12 «Лошарик».
В ее задачи входили диверсионные работы на дне океана. pic.twitter.com/UqIkTJO4rH
Vážné havárie se ruským ponorkám a lodím nevyhýbaly ani v minulosti, 8. listopadu 2008 havarovala během cvičení v Japonském moři atomová ponorka Něrpa. Při spuštění protipožárních systémů se plynem freonem otrávilo 20 členů posádky, dalších 21 museli ošetřit lékaři. Celkem bylo tehdy na palubě 208 lidí, přitom kapacitně byla ponorka uzpůsobena pro třetinovou posádku.
Na konci srpna 2003 se potopila menší ruská jaderná ponorka K-159 při manévru u přístavu Poljarnyj. Zemřelo devět z deseti členů posádky.
A 12. srpna 2000 došlo k havárii jaderné ponorky K-141 Kursk. Toto ruské podmořské plavidlo se potopilo v Barentsově moři zhruba 175 kilometrů od přístavu Severomorsk během vojenských cvičení. Záchranné práce se protáhly na několik dní, během kterých se vojáci snažili zachránit část z celkem 118 členů posádky, kteří ještě zůstali živí. K námořníkům se ale kvůli počasí a nedostatku záchranných zařízení dostali až 21. srpna, kdy už nikdo z posádky nedýchal. Následné vyšetřování odhalilo, že havárii ponorky Kursk způsobil pravděpodobně výbuch torpéda, které spustilo explozi další munice.