Niamey - I přes oficiální zákaz je v některých západoafrických státech otroctví stále aktuálním problémem. Soud ve státě Niger nyní vydal přelomový rozsudek, který by mohl posílit boj s touto praxí v celém regionu.
Hadijatou Maniová byla dcerou otrokyně a svému pánovi byla prodána ve svých 12 letech. V otroctví pak pracovala 10 let. Poté podala žalobu na stát Niger, že ji před otroctvím nedokázal ochránit. Západoafrický soud (takzvaný Soudní dvůr Hospodářského společenství západoafrických států ECOWAS) nyní rozhodl v její prospěch.
Soudce nařídil vládě vyplatit ženě odškodné ve výši v přepočtu necelých 400 tisíc korun. "Bylo hodně těžké postavit se bývalému pánovi a vypovídat, když se na vás lidé dívají jako na otroka," říká Hadijatou Maniová. "Díky této kompenzaci si mohu postavit dům, pořídit zvířectvo a půdu. A taky budu moci poslat své děti do školy, takže mohou mít vzdělání, které mi nikdy nebylo dopřáno," cituje ji britská stanice BBC.
Zástupce nigerské vlády už oznámil, že stát bude rozhodnutí soudu respektovat.
Podle západoafrického korespondenta BBC Willa Rosse rozhodnutí dává jasný signál vládě Nigeru i ostatním politikům v regionu, aby uzákonili nařízení, která by definitivně otroctví v oblasti vymýtila. Podle něj bude mít toto rozhodnutí dopad na tisíce lidí v oblasti, kteří jsou drženi v podmínkách, které lze označit za otroctví.
Příběh Hadijatou Maniové
Dnes 24letá Hadijatou Maniová byla do otroctví prodána ve dvanácti letech za cenu asi 500 dolarů (necelých 10 tisíc korun). Vypověděla, že byla svým pánem 10 let nucena k domácím a zemědělským pracem.
Ve třinácti letech ji její pán znásilnil, poté mu musela porodit děti. "Mnohokrát mě zbil," říká. "Tehdy jsem nevěděla, co dělat. Když jsem se dozvěděla, že otroctví už bylo zrušeno (v Nigeru zákonem v roce 2003), řekla jsem si, že už dál otrokem nebudu," prohlásila. V roce 2005 ji její pán propustil, chtěl si ji vzít za ženu. Ona se však chtěla vdát za jiného muže.
Její bývalý pán proto prohlásil, že to není možné, protože už jsou manželé. Soud nejdřív rozhodl v její prospěch, následně však - po odvolání - rozsudek změnil. Hadijatou Maniová pak strávila 6 měsíců ve vězení za bigamii.
Poté s podporou mezinárodní organizace bojující proti otroctví zažalovala nigerský stát za to, že ji před otroctvím neochránil.
Po generace byly děti otroků považovány za majetek jejich pána. Hadijatou Maniová uvedla, že jedním z hlavních důvodů, proč šla s případem před soud, byla snaha zajistit svým dvěma dětem svobodu - aby nemusely trpět podobně jako ona sama.
"Historický verdikt"
Podle organizace Anti-Slavery International, která se bojem s otroctvím zabývá, je v Nigeru navzdory přijatému zákonu rušícímu otroctví stále asi 43 tisíc otroků. Podle vlády je takové číslo přehnané.
Romana Cacchioliová z této organizace BBC řekla, že během posledních pěti let tato organizace v Nigeru osvobodila z otroctví asi 80 žen.
"Jde o historický verdikt a precedens, který může být použit také v okolních státech, kde je otroctví stále problémem," cituje tuto lidskoprávní aktivistku agentura Reuters.
| Čtěte další článek z Nigeru: Pouštní lidé se bouří. Chtějí svobodu a peníze z uranu |
