Předražený zázrak F-35: Neviditelná stíhačka umí přistát jako vrtulník, pilot ji může ovládat hlasem

Kateřina Vítková Zahraničí Kateřina Vítková, Zahraničí
27. 5. 2018 16:00
Stíhací bombardér F-35 tento týden jako první do boje nasadilo izraelské letectvo. Umí přistát kolmo k zemi a radary ho díky zastírací technologii stealth takřka nepostřehnou.
Stíhačka F-35 při výrobě.
Stíhačka F-35 při výrobě. | Foto: Reuters

Washington - Mocný, víceúčelový, radarem takřka nezachytitelný. A neviditelný. Bojový letoun páté generace, létající švýcarský nůž.

Kolem amerického stíhacího bombardéru F-35 Lightning II se hemží superlativy. Stroj tento týden jako vůbec první do boje pustilo izraelské letectvo.

"Když stíhací letoun čtvrté generace v rámci bojového scénáře narazí na F-35, letoun čtvrté generace zemře," chlubila se před třemi lety firma Lockheed Martin, která stíhačku vyvinula.

Superstroj americký koncern navrhl ve třech verzích a dvou modifikacích, včetně té izraelské. Díky své víceúčelovosti by mohl do budoucna nahradit rozličné předchůdce. Mimo jiné třeba slavnou F-16 Fighting Falcon nebo F/A-18 Hornet.

Neviditelný pro radary

Všechny modely disponují zastírací technologií stealth, které je podřízen tvar letadla, jeho konstrukce i použité "absorpční" materiály pohlcující signál, včetně speciálního krycího nátěru. Letoun je navíc špatně zachytitelný i infračervenou technologií.

Jako nejpokročilejší se jeví varianta F-35B, která dokáže vzlétnout na velice krátké vzletové dráze a přistávat může kolmo k zemi takřka jako vrtulník. Používá přitom zdvihové dmychadlo, ne nepodobné vybavení sovětského stroje Jak-141. Oproti áčkové variantě ale snese menší přetížení. Nahradí nejspíš hojně využívané Hornety a také Harriety.

Video: První start a přelet letounů F-35 nad Izraelem

Izraelská armáda v prosinci 2016 zveřejnila záběry prvního startu a přeletu letounů F-35 nad Izraelem, kdy stroje pilotovali vojáci židovského státu. | Video: Israel Defense Forces

Varianta C je pak určena pro letadlové lodě vybavené asistovaným vzletem a přistáváním za pomoci brzdicích lan. "Nejobyčejnější" a nejlehčí áčková verze by mohla nahradit starší oblíbené, avšak "viditelné" F-16.

Pilot ovládá hlasem i skrz futuristický displej

Víceúčelová F-35 je určena pro průzkumné lety, pozemní útoky i obranné akce ve vzduchu. Podle armády dokáže zničit nepřítele na dlouhou vzdálenost.

Namísto klasického průhledového displeje disponuje F-35 jedním dotykovým displejem a dalším zabudovaným přímo v helmě pilota, jejíž součástí je také zaměřovač. Díky zabudované šestici infračervených senzorů vně letounu může pilot v reálném čase sledovat dění kolem. Letoun je navíc možné díky systému rozpoznávání řeči ovládat i hlasem.

Video: F-35 na letecké show v Paříži

Pilot s moderním americkým bojovým letounem F-35, který má být neviditelný pro radary, se předváděl na letecké show v Paříži. | Video: Salon du Bourget / Paris Airshow

F-35 právě prochází posledním, sedmnáctým rokem vývojové fáze. Na podzim se začne testovat v boji a příští rok by mohla začít na plné obrátky sériová výroba. Objednán jich je nejen z Ameriky rekordní počet.

Od roku 2001 F-35 vyvíjí firma Lockheed Martin, která ke spolupráci a spolufinancování přizvala také Austrálii, Dánsko, Nizozemsko, Izrael, Japonsko, Jižní Koreu, Norsko, Velkou Británii, Itálii a Turecko.

Program Joinst Strike Fighter, z něhož se nynější stíhačka přes model X-35 vyvinula, byl ale zahájen už v roce 1995 a kromě firmy Lockheed Martin se projektu několik let účastnila i společnost Boeing.

Odpovědí na jeho vývoj byly ve světě například vylepšená ruská stíhačka Mig-35 nebo čínská Čcheng-tu J-20 alias "Mocný drak".

Nad kontinentální Evropou byly F-35 poprvé nasazeny loni v dubnu, kdy dva stroje přiletěly z britské základny na vojenské cvičení Severoatlantické aliance do Estonska. Stuart Evans z leteckého velitelství NATO tehdy označil stíhačky F-35 za základ vojenských kapacit aliance k obraně vzdušné suverenity. Měly ujistit evropské spojence, že jim USA pomohou čelit případné ruské agresi.

Ještě loni, před započatými rozhovory s Pchjongjangem, se s F-35 počítalo také  k možnému útoku na Severní Koreu, při kterém by doprovodily starší sourozence F-22.

Utrpení při vývoji

Program F-35 se nicméně potýkal i s řadou problémů, zejména s technickými potížemi a zpožděním.

V roce 2015 se vlivnému blogu "War is Boring" (Válka je nudná, pozn. red.) dostala do rukou zpráva testovacího pilota, který F-35 popsal jako těžkopádný a příliš pomalý stroj, který se při simulovaném souboji nedokázal dostat ani na dohled "zastaralé" F-16.

Pentagon se bránil tím, že v souboji byla použita okleštěná verze bez moderního softwaru, senzorů i krycího zastíracího nátěru. "Nebyl vybaven zbraněmi a softwarem, které pilotovi F-35 umožňují zatáčet, zamířit zbraně pomocí helmy a střílet na nepřítele bez toho, aby letoun nasměroval na svůj cíl," stálo v prohlášení Pentagonu.

Video: Letectvo USA zveřejnilo záznam testování stíhačky F-35

Americké letectvo zveřejnilo záznam testování stíhačky F-35, jejíž vývoj patří se svými téměř 400 miliardami dolar k nejdražším projektům armády. | Video: Reuters

V následujícím roce pak US Air Force dočasně pozastavilo lety deseti strojů kvůli závadě na chlazení uvnitř palivových nádrží, a to jen měsíc poté, co stroje získaly označení "schopné boje".

Předražený projekt

Hlavní potíží superstrojů jsou ale peníze. Přestože dosud ani nezačala sériová produkce.

Celý projekt F-35 bývá označován za nejdražší zbraňový systém v historii. Jeho vývoj a následná produkce strojů podle agentury Bloomberg, která se odvolává na Pentagon, vychází na více než 400 miliard dolarů.

Stíhačky mají navíc i kvůli své víceúčelovosti velmi vysoké provozní náklady. Udržet je v provozu do roku 2070 by pak mohlo jen pro USA vyjít na neuvěřitelných 1,1 bilionu dolarů. Letectvo tak nyní spolupracuje s Pentagonem na plánu, jak náklady výrazně snížit.

Izrael průkopníkem

Izrael je prvním z velkých kupců F-35, který letouny použil v boji. Podle listu The Times of Israel tak v posledních týdnech země učinila hned dvakrát na dvou různých frontách.

"Letouny Adir (tak F-35 říkají Izraelci, pozn. red.) už jsou funkční a létají mise. Jsme první na světě, kdo provedl údery s F-35," informoval generálmajor Amikam Norkin.

Izrael je nejbližším spojencem USA na Blízkém východě a jako jediný stát v regionu letouny v roce 2016 dostal. Tehdejší americký viceprezident k tomu uvedl, že USA si chtějí být jisté, že si židovský stát zachová i do budoucna ve vojenské oblasti "kvalitativní převahu" nad svými nepřáteli.

Už v roce 2010 Izrael koupil 19 strojů F-35 za 2,75 miliardy dolarů (téměř 70 miliard Kč). O pět let později pak podepsal smlouvu na nákup dalších. Celkem by stát chtěl nakoupit asi pět desítek letounů, dosud jich získal nejméně devět.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Basketbalisté v generálce před kvalifikací na OH porazili Tunisko

Čeští basketbalisté završili generálku před olympijskou kvalifikací vítězně, když porazili v posledním utkání na turnaji v Hamburku Tunisko 85:55, a obsadili konečné třetí místo. Nejlepším střelcem zápasu byl Martin Peterka s 18 body, dalších 14 přidal Patrik Auda. Svěřence Ronena Ginzburga čeká v příštích dnech závěrečné soustředění v Praze a do dějiště kvalifikace v kanadské Victorii odcestují 25. června. První duel s Tureckem tam absolvují 1. července.

"Každý zápas, co jsme odehráli, nám dal hodně zkušeností. Času na tréninky jsme měli málo, ale myslím, že tenhle turnaj byl super. I když jsme některé zápasy prohráli, dalo nám to hodně zkušeností a dobře nás to připravilo na zápasy v Kanadě," uvedl v tiskové zprávě Auda, který se zotavil po zranění kotníku. "Těch pár dní volna a rehabilitace, které jsme měli s fyzioterapeuty, mi pomohly. Teď už jsem skoro stoprocentní na další dny, které budeme trénovat a hrát," uvedl Auda.

Češi, kteří se na turnaji představili bez hlavních hvězd Tomáše Satoranského, Jana Veselého, Jaromíra Bohačíka nebo Vojtěcha Hrubana, se snažili proti Tunisku napravit porážky s Německem (62:95) a Itálií (71:83). V úvodní čtvrtině se dostali díky 11 bodům Martina Peterky do šestibodového náskoku, soupeř ale ještě v závěru hracího období srovnal na 20:20.

Vyrovnaný boj pokračoval i ve druhé části, kdy Češi měli sice dál vysokou úspěšnost střel za tři body, soupeř ale s nimi stále držel krok. Klíčovou sekvenci proto Ginzburgův výběr zaznamenal hned po přestávce, kdy se po 13 bodech v řadě dostal do vedení 57:38. K Peterkovi se střelecky přidal Auda nebo Ondřej Sehnal.

"Po těch dvou prohrách to bylo těžké a tři zápasy ve třech dnech nás stály hodně sil. Celou dobu jsme to chtěli dotáhnout do konce a udělat vše pro to, abychom vyhráli. V poločase jsme se ještě trochu vyhecovali, že jsme chtěli zápas opravdu dotáhnout do vítězného konce," objasnil Auda.

V tuniském týmu byl následně vyloučen po pěti faulech osmibodový Salah Medžri, nicméně hvězda afrického celku se s verdiktem rozhodčích nehodlala smířit a v dalším průběhu zápasu se neustále vracela z kabiny na palubovku. Medžrimu musel nakonec domluvit i trenér Dirk Bauermann.

"Tak už to někdy bývá, že druhý tým, který prohrává, nemá co ztratit a začne hrát tvrději. Myslím si, že jsme to ustáli dobře až do konce," doplnil Auda

Třetí čtvrtinu Češi nakonec vyhráli 27:6 a náskok do závěrečného klaksonu navýšili na rozdíl 30 bodů. Na turnaji skončili s jednou výhrou třetí, Tunisané pořadí uzavřeli. O vítězství se od 20:30 utkají domácí Němci s Itálií.

Přípravný turnaj basketbalistů v Hamburku:

ČR - Tunisko 85:55 (20:20, 42:38, 69:44)

Nejvíce bodů: Peterka 18, Auda 14, Sehnal 12 - Mamáví, Mabruk a Hadidane po 9. Fauly: 24:25. Trestné hody: 18/13 - 18/8. Trojky: 12:3. Doskoky: 42:28.

20:30 Německo - Itálie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Bruce Springsteena na Broadwayi neuslyší lidé naočkovaní AstraZenecou

Slavný americký písničkář Bruce Springsteen bude od příští soboty 26. června opět vystupovat na newyorské Broadwayi se svou komorní show Springsteen on Broadway, kde hraje na kytaru i klavír, vypráví nebo čte úryvky z autobiografie. Jak ale informoval britský deník Guardian, do sálu smí jen lidé naočkovaní dvěma dávkami vakcíny Pfizer-BioNTech a Moderna nebo jednou dávkou Johnson & Johnson. Ti, kdo dostali vakcínu AstraZeneca, rozšířenou ve Velké Británii a Kanadě, pořadatelé dovnitř nevpustí. AstraZenecu pro použití v USA dosud neschválil tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv.

Opatření kritizuje třeba kanadský deník Toronto Star. "Show must go on. Ale vás, co jste dostali AstraZenecu, nikdo nezval," napsal list, podle nějž tak Springsteenovu show nemohou vidět Kanaďané či Britové, kteří byli naočkovaní doma, ale pohybují se v USA.

Posluchači budou smět zaplnit všech 1710 míst v sále divadla St. James Theatre, respirátory uvnitř nejsou povinné.

Zdroj: Guardian
Další zprávy