Před 20 lety padl nejstarší komunistický vůdce. Pučem

Martin Novák Martin Novák
11. 11. 2009 8:40
Todor Živkov vládl Bulharsku 35 let. 10. listopadu 1989 jeho moc skončila
Květina u pomníku dvaceti tisíc obětem bulharského komunistického režimu v Sofii.
Květina u pomníku dvaceti tisíc obětem bulharského komunistického režimu v Sofii. | Foto: Reuters

* Vnitrostranický převrat se uskutečnil v Bulharsku několik hodin po pádu Berlínské zdi * Oproti Československu bylo Bulharsko se změnami o týden napřed * Přejmenovaní komunisté v roce 1990 vyhráli první svobodné volby

Sofie - Pouhý den po pádu Berlínské zdi se dal před dvaceti lety do pohybu vývoj také v další komunistické zemi.

Nebylo jí však Československo, ale Bulharsko. V balkánské zemi vládl už od roku 1954 Todor Živkov, jeden z nejortodoxnějších komunistických diktátorů v celém východním bloku.

Gorbačovova perestrojka mu nedělala radost, ale protože vždy sledoval kurs Moskvy, formálně začala i v Bulharsku v roce 1987 takzvaná politika přestavby.

O rok později vzniklo první opoziční hnutí v dějinách komunistického Bulharska. Ekoglasnosť. Zaměřovalo se především na katastrofální stav životního prostředí v zemi.

Zatímco východní Evropou už vanul vichr změn, v Sofii stejně jako v Praze a Bukurešti to nejvýše postavený muž strany odmítal brát na vědomí.

Replika Berlínské zdi v centru Sofie.
Replika Berlínské zdi v centru Sofie. | Foto: Reuters

A tak poté, co padla Berlínská zeď, proti Živkovovi zasáhli jemu do té doby oddaní spolupracovníci z vlády a politbyra.

35 let u moci

10. listopadu 1989 na plenárním zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Bulharska vystoupil jménem do té doby světu neznámé reformní frakce Petar Mladenov, od roku 1971 ministr zahraničí.

Výsledkem jeho projevu a následného hlasování bylo odvolání Živkova z čela strany. Po pětatřiceti letech.

Bulhary pak večer státní rozhlas šokoval stručným oznámením o změně na postu generálního tajemníka. Přitom bulharská média, stále ještě svázaná cenzurou, neinformovala den předtím o událostech v Berlíně.

Todor Živkov.
Todor Živkov. | Foto: Martin Novák

Sám Živkov byl prý skupinou čtyř až pěti spiklenců informován o jeho chystaném odvolání jen několik minut před začátkem zasedání. Zato o převratu řízeném Mladenovem věděl dopředu v Moskvě Michail Gorbačov a schválil ho.

Události se pak daly rychle do pohybu, lidé ztratili strach. Bulharská města zaplavily statisícové demonstrace. 17. listopadu - zhruba ve stejnou dobu, kdy v Praze vrcholil studentský průvod na Národní třídě - byl Živkov zbaven také funkce předsedy Státní rady a přestal být tedy i formální hlavou státu.

Obětní beránek?

Později byl 10. listopad interpretován historiky jako pokus části komunistické strany udržet si v zemi moc obětováním Živkova.

Komunistická strana se přejmenovala na socialistickou a v prvních svobodných volbách v roce 1990 skutečně porazila protikomunistickou opozici. V dalších předčasných volbách za už ale zvítězil opoziční Svaz demokratických sil.

 

Bulharsko pak čekala obtížná devadesátá léta. Tamní vláda se musela potýkat s nelehkou ekonomickou transformací, korupcí, prorůstáním mafiánských skupin do státních struktur a justice, vysokou kriminalitou. v říjnu 1996 byl dokonce před svým domem zastřelen bývalý premiér Andrej Lukanov.

Ilustrace
Ilustrace | Foto: Aktuálně.cz

V roce 2004 se stalo členem NATO, tři roky nato i Evropské unie. Tam je hospodářsky nejslabším článkem ze všech sedmadvaceti členských zemí a je Bruselem opakovaně káráno za nedostatečný boj s korupcí.

A Todor Živkov? Žil až do roku 1998. V procesu byl odsouzen za zneužívání moci k sedmi letům vězení, ale trest si "odseděl" u své dcery v domácím vězení.

Až do konce života tvrdil, že se za jeho vlády Bulharům dařilo dobře a měli by mu být vděčni.

U příležitosti listopadových událostí ovšem letos Bulharsko nechystá snad jako jediná východoevropská země žádné oslavy ani oficiální připomínky.


 

 

Právě se děje

před 2 minutami

Mezi cenami mexické loterie budou dvě rezidence známých narkobaronů

Mezi hlavními cenami mexické národní loterie budou letos i dvě rezidence zabavené známým narkobaronům Joaquínovi Guzmánovi a Amadovi Carrillovi. Oznámil to mexický prezident Andrés Manuel López Obrador. Slosování se uskuteční na státní svátek 15. září, informovala agentura EuropaPress.

Vyhrát bude možné vilu mrtvého narkobarona Amada Carrilla v mexickém hlavním městě. Nemovitost má zastavěnou plochu 3000 metrů čtverečních, krytý bazén a saunu a její hodnota je odhadována na několik milionů dolarů. Vila narkobarona Guzmána, který má přezdívku El Chapo (Prcek) a odpykává si trest vězení v USA, se nachází v hlavním městě státu Sinaloa Culiacán. Vila se proslavila tím, že z ní v roce 2014 Guzmán uprchl při policejní razii za použití podzemního tunelu. Odhadovaná hodnota nemovitosti je ale podstatně nižší - 200 tisíc dolarů.

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

iRozhlas: dotace na linku na toastový chleba pro Penam byla v pořádku, píše rezort průmyslu do Bruselu

"Podle nejnovější expertizy, kterou si resort zadal po auditu ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) … projekt byl inovativní," píše server iRozhlas. Spor vede Česko s unijními institucemi ohledně příspěvku na stavbu nové výrobní linky na toastový chléb. Na ten získala firma Penam z koncernu Agrofert 100 milionů korun. Česko už firmě dotaci vyplatilo, naopak Evropská komise opakovaně říká, že do Prahy sumu nepošle. "Evropská komise posudek viděla, ale trvá na tom, že peníze nezaplatí. Podle ní o inovaci nešlo," dodává iRozhlas. 

Podle závěrečné zprávy auditu, kterou Evropská komise zveřejnila koncem dubna, Babiš ovládá svěřenské fondy, do kterých v roce 2017 vložil kvůli zákonu o střetu zájmů akcie svých firem. Premiér tak je podle auditu ve střetu zájmů a Agrofert nemá nárok na žádné dotace ze strukturálních fondů EU od 9. února 2017, kdy začala být účinná novela českého zákona o střetu zájmů.

Mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari už dříve řekl, že Česko nemusí na základě auditu vracet unii žádné peníze. České úřady totiž nepožádaly o proplacení evropských dotací, které byly předmětem auditu. Dotace na některé z dotčených projektů už ale stát takzvaně předfinancoval ze státního rozpočtu. Jedná se kromě 100 milionů korun na stavbu linky firmy Penam také o 50 milionů pro firmu Lovochemie na vylepšení výroby hnojiv a dvě dotace dohromady za zhruba pět milionů na výměny sušáren zrnin pro firmu Cerea. Informaci zveřejnil v dubnu server iRozhlas.

Zdroj: Domácí , ČTK
před 19 minutami

Pašinjan se prohlásil vítězem arménských voleb, počítá s většinou v parlamentu

Arménský premiér Nikol Pašinjan se prohlásil vítězem nedělních předčasných parlamentních voleb, ve kterých podle dílčích výsledků s velkým náskokem vede jeho strana Občanská smlouva. Její hlavní soupeř ve volbách, koalice Arménská aliance exprezidenta Roberta Kočarjana podle tiskových agentur zpochybnila důvěryhodnost těchto předběžných výsledků.

"Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy," prohlásil Pašinjan v projevu zveřejněném na facebooku. "Lid nám dal mandát, abychom nastolili diktaturu právního státu, a musíme jej hned uplatnit," uvedl podle agentury AFP. Vyzval své stoupence, aby dnes večer přišli do centra Jerevanu. "Lid dal naší straně Občanská smlouva mandát, aby spravovala zemi a mně osobně, abych ji řídil jako předseda vlády," dodal.

Pašinjanova strana vítězí ve volbách se ziskem 58 procent hlasů, zatímco Kočarjanovo uskupení získalo přibližně 19 procent hlasů, uvedl TASS s odvoláním na údaje ústřední volební komise po sečtení hlasů z téměř poloviny volebních místností. Ostatních strany a koalice podle těchto dílčích výsledků dosud zůstávají pod volebním prahem pro vstup do parlamentu. Účast ve volbách činila 49,4 procenta z 2,6 milionu oprávněných voličů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy