"Práce se musí vyplatit." Budoucí eurokomisař chce zavést evropskou minimální mzdu

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 10. 2019 13:18
Zavedení evropské minimální mzdy, větší podpora zaměstnanosti mladých či pomoc sociálně znevýhodněným lidem patří mezi klíčové body programu, s nímž chce vstoupit do úřadu budoucí eurokomisař pro zaměstnanost Nicolas Schmit. Lucemburský kandidát do unijní exekutivy své priority představil při úterním slyšení před europoslanci, kteří prověřují jeho připravenost na funkci.
Nicolas Schmit.
Nicolas Schmit. | Foto: Reuters

Před členy výborů Evropského parlamentu předstoupila také Finka Jutta Urpilainenová, která má mít v nové komisi na starosti mezinárodní partnerství. Poslanci k jejich vystoupení neměli zásadní připomínky, kritická slova zněla spíše výjimečně.

Schmit oznámil, že hodlá brzy přijít s návrhem na evropský rámec pro minimální mzdu, který by ve všech unijních zemích zaručil lidem za práci smysluplný příjem, zohledňující ovšem odlišné životní náklady v každém státu bloku.

"Musíme se postarat o to, aby se práce vyplatila a zajišťovala slušné životní podmínky," prohlásil Schmit o plánu, který už předem vyvolával kritiku některých konzervativních politiků. Na připomínky členů europarlamentu reagoval slovy, že zavedení minimální mzdy nijak nenaruší dosavadní principy kolektivního vyjednávání, které efektivně fungují v některých členských státech.

Schmit, který byl letos zvolen do europarlamentu a je členem frakce socialistů, hodlá rovněž převést do praxe evropský pilíř sociálních práv. Soubor zatím nezávazných doporučení, který členské státy přijaly předloni, má zajistit rovné pracovní příležitostí a spravedlivé podmínky pro všechny a sociální ochranu a začleňování pro znevýhodněné lidi.

Lucemburský politik na dotaz poslanců z výboru pro zaměstnanost a sociální věci odpověděl, že kroky nutné k zavedení pilíře hodlá financovat z evropského sociálního fondu.

Mezi europoslanci se ozvalo několik kritických připomínek ke znevýhodňování žen či příslušníků menšin na trhu práce nebo k tomu, jak se některé státy snaží chránit své pracovníky před konkurencí z jiných členských zemí. Okolo tohoto problému se točila například snaha některých západoevropských zemí přimět firmy z méně ekonomicky vyspělých států platit řidičům kamionů mzdy na úrovni země, kterou právě projíždějí.

Schmit prohlásil, že takzvaný "sociální dumping" by neměl být povolen žádné zemi. Zároveň přislíbil, že bude bojovat proti jakékoli diskriminaci.

Urpilainenová, jejíž portfolio bude v komisi novinkou zavedenou nastupující šéfkou Ursulou von der Leyenovou, chce z EU v mezinárodních vztazích učinit "strážce mnohostrannosti a řádu založeného na pravidlech". Europoslancům řekla, že se chce zaměřit mimo jiné na rozvíjení vztahů s africkými zeměmi.

"Udržitelnou migrační politiku můžeme mít podle mě jen tehdy, když dokážeme řešit příčiny (migrace)," prohlásila levicová finská politička. V závěrečném proslovu pak označila za prioritu boj s chudobou v méně rozvinutých zemích, pro které by ráda získala více soukromých investic.

Během tříhodinové zkoušky připravenosti, odhodlání a bezúhonnosti odpovídali navržení eurokomisaři na více než dvě desítky dotazů europoslanců z výborů příslušných jejich portfoliím. Úspěšně zvládnuté slyšení je podmínkou, aby se stali součástí komise, kterou by jako celek mělo plénum europarlamentu potvrdit v říjnu.

Odpoledne čeká slyšení dvojici dalších kandidátů: budoucího polského eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského a jeho švédskou kolegyni pro vnitřní záležitosti Ylvu Johanssonovou. Večerní termín si pak europoslanci vyhradili na kyperskou zástupkyni Stellu Kyrikiadesovou, do jejíchž pravomocí má spadat zdravotnictví.

Podívejte se na rozhovor s Věrou Jourovou, kandidátkou do komise za Česko:

Je potřeba dát hodnotám nový obsah, jde o demokracii, právní stát a lidská práva, říká kandidátka na místopředsedkyni EK. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy