Biškek - Prezidentské volby ve středoasijské zemi Kyrgyzstánu, ve kterých byl jasným favoritem stávající prezident Kurmanbek Bakijev, dnes ráno pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nazvali „zklamáním".
„Bohužel tyto volby neprokázaly žádný posun kupředu, v který jsme doufali, a nesplnily základní mezinárodní standardy, ke kterým se Kyrgyzstán coby členský stát OBSE zavázal," píše se v dnešním prohlášení OBSE.
V hlasování se podle mezinárodních pozorovatelů projevilo „mnoho problémů a nedostatků, včetně falešných volebních lístků, nepřesností v seznamech voličů a několikanásobného odvolení."
Ve více než polovině pozorovaných volebních místnostech údajně docházelo během počítání hlasů a při vyhlašování výsledků k dalším hrubým pochybení.
Světové agentury dnes ráno oznámily, že prezident Kurmanbek Bakijev má po sečtení čtvrtiny hlasů podporu 89,4 procent voličů. Jeho oponent Almazbek Atambajev, který už včera volby označil za zmanipulované, získal podle dat ústřední volební komise pouhých 5,9 procent.
Atambajev svou kandidaturu těsně po otevření volebních místností stáhl na protest proti zatčení jednoho ze svých volebních manažerů.
Proti zatčení přišla během dne v městečku Balykči protestovat asi tisícovka lidí. Dav však rozehnala pomocí pendreků a střelby do vzduchu tamní policie.
"Odmítáme se těchto zfalšovaných voleb účastnit. Tím bychom totiž souhlasili s vítězstvím prezidenta Bakijeva," cituje Atambajeva rozhlasová stanice Svobodná Evropa (RFE). Jeho stoupenci začali shromažďovat důkazy o zfalšování voleb.
Středobod klidu
Kyrgyzstán, země se zasněženými vrcholky hor a klanovými válkami, je pro Západ strategickým bodem pro operace v sousedním neklidném Afghánistánu i Pákistánu. Své základny zde mají Spojené státy americké i Rusko.
Volby jsou z tohoto důvodu ostře sledované. Pokud vyvolají násilnosti, může to značně destabilizovat celý region.
Bakijev se dostal k moci ve volbách v roce 2005 po tzv. Tulipánové revoluci, která svrhla jeho despotického předchůdce Askara Akajeva. Mezinárodní volební pozorovatelé tehdejší volby prohlásili za regulérní a férové.
Až do nedávna se země těšila pověsti nejvíce demokratického státečku uprostřed autoritativních režimů. Po slibném začátku, kdy Bakijev sám inicioval vznik svobodných médií a sklidil od Západu pochvalu za přijetí několika zákonů a ochotu spolupracovat, se čím dál více začaly projevovat prezidentovy represivní manýry.
Záhady kolem smrti
Jak upozorňují analytici, v poslední době se množí záhadná úmrtí novinářů, vyhrožování opozičním politikům a potlačování svobody vyznání a shromažďování.
Podle korespondenta televize Al Džazíra se Bakijevovi v posledních parlamentních volbách v roce 2007 podařilo efektivně odstranit jakoukoli opozici. Zbytek opozičních stran se ve ztížených podmínkách nedokázal sjednotit.
V březnu byl ubodán politický analytik a tento měsíc za záhadných okolností zemřel novinář. Ještě záhadnější je smrt bývalého šéfa prezidentovy administrativy Medeta Sadyrkulovova, který se později rozhodl přejít k opozici. Ve všech případech opozice ukázala prstem na prezidentovy lidi.
Prezident Bakijev má však na stav demokracie ve své zemi jiný pohled.
"Tak se běžte podívat do vedlejších zemí. Kupte si v tabáku noviny a uvidíte, že Kyrgyzstán je svobodný," cituje Al Džazíra šéfa prezidentské kampaně Tybyldyho Orozalijeva. "U nás lidi nemůžete umlčet," dodal s vysvětlením, že Kyrgyzové mohou svého prezidenta svobodně kritizovat.
Kdo rozhodně svou kritiku Bakijeva v poslední době zmírnil, je Washington. Spojeným státům totiž ještě před pár měsíci hrozilo, že budou muset uzavřít svou strategickou základnu Manas. Letos v únoru o tom rozhodli kyrgyzští zákonodárci. Ti se nakonec s americkou stranou dohodli na zvýšení ročního nájmu a místo 17,4 milionů dolarů budou Američané platit 60 milionů.
