Bujumbura - Více než deset let trvala v malém středoafrickém státě Burundi občanská válka, která zapříčinila smrt podle různých odhadů 100 až 350 tisíc lidí. V roce 2006 vláda podepsala dohodu s poslední aktivní povstaleckou skupinou FNL a od té doby trvá křehký mír.
Nyní přichází naděje na definitivní vyřešení situace. Vůdce poslední aktivní skupiny vzbouřenců symbolicky složil zbraně a toto povstalecké hnutí se proměnilo v politickou stranu.
Z boje ozbrojeného boj politický
Africká unie nyní začala s odzbrojováním asi 21 tisíc bojovníků povstalecké skupiny Sil pro národní osvobození (FNL). O víkendu slavnostně složil zbraně vůdce této skupiny Agathon Rwasa.
O Burundi
- Burundi je z ekonomického pohledu velmi chudý, převážně zemědělský stát
- Je přírodně zajímavou, kopcovitou zemí ležící v tropickém pásmu
- Vyváží se zejména káva a čaj
- Na území takřka třikrát menším než Česko žije asi 9 milionů obyvatel
- Takzvaná naděje na dožití při narození je nyní 52 let
- Gramotnost dosahuje asi 60 procent
- Internet používá asi 1 procento obyvatelstva, mobilní telefon asi 3 procenta obyvatel (údaje z roku 2007)
- Asi dvě třetiny obyvatelstva se hlásí ke křesťanství, zbytek vyznává převážně místní náboženství nebo islám
„Tato slavnost ukazuje, že odmítáme ozbrojený boj a že se nyní zaměříme na boj politický," prohlásil podle agentury AFP Rwasa. Vůdce ozbrojené skupiny etnika Hutuů odevzdal svůj kalašnikov vojákovi z Jihoafrické republiky, která mírová jednání pomáhala zprostředkovat.
FNL se nyní oficiálně stala politickou stranou. Asi 3500 bojovníků FNL by se mělo stát součástí burundské armády a policie. Další tisíce bojovníků by měly odevzdat zbraně a absolvovat kurz, který by jim měl pomoci zařadit se do civilního života. Do začátku obdrží i finanční příspěvek, který by měl sloužit k vybudování zázemí v místě bydliště, kam se mnozí vracejí po mnoha letech v řadách FNL.
Podle korespondenta stanice BBC rozmístila Africká unie v zemi několik stanovišť, kde je možné odevzdávat zbraně.
Etnický konflikt v Burundi
V pozadí konfliktu v Burundi jsou podobně jako v sousední Rwandě spory mezi hlavními etnickými skupinami Tutsiů a Hutuů. Občanská válka vypukla poté, co byl po letech vlády tutsijské menšiny v roce 1993 zavražděn první hutuský, demokraticky zvolený prezident Melchior Ndadaye.
Následovalo několik pokusů o mírové dohody a několikeré znovuvypuknutí bojů. Ve volbách v roce 2005 se prezidentem stal bývalý povstalecký lídr Pierre Nkurunziza. Posty v armádě byly rozděleny mezi zástupce Tutsiů a Hutuů. O rok později vláda podepsala dohodu o příměří se vzbouřeneckou skupinou FNL Agathona Rwasy.
Na otázku stanice BBC, zda by někdy ještě mohl začít bojovat, Rwasa nyní odpověděl: „Ne. Desetiletí bojů je dost na to, aby se každý v Burundi naučil, že se musíme vyhnout čemukoliv, co by vedlo k násilnostem v zemi."
Nyní by se Rwasa chtěl soustředit na získání podpory ve volbách, které by se měly konat v příštím roce. Půjde o zásadní test stability země.
