reklama
 
 

Potřebují pomoct s úkoly a povídat si. Tak se Švédsko stará o opuštěné dětské běžence

20. 9. 2018 15:41
Švédsko přijalo v roce 2015 přes 163 tisíc žadatelů o azyl. V přepočtu na obyvatele nejvíce v Evropě. Od té doby přichází ročně kolem pětadvaceti tisíc lidí. Mezi nimi i děti bez rodičů.

Stockholm - Zatímco Česko debatuje o přijetí padesáti nezletilých syrských běženců z řeckých táborů, Švédsko se už dávno vyrovnává s přicházejícími dětmi bez doprovodu dospělých.

Nejen švédský stát, ale i dobrovolníci. Miriam Thedros Aberaová se narodila v Göteborgu, nyní žije a pracuje ve Stockholmu. Před pěti lety založila neziskovou organizaci Uchopme budoucnost společně (Fånga Framtiden Tillsammans), která má jediný cíl: pomáhat osamoceným dětským uprchlíkům uchytit se ve Švédsku.

Někteří žijí ve státem provozovaných ubytovnách, jiné si dočasně vzaly domů některé švédské rodiny.

Aberaová s tím začala v roce 2014. Tedy rok před velkou uprchlickou krizí, kdy do skandinávské země dorazilo rekordních 163 tisíc žadatelů o azyl. 

"Cítila jsem, že pomoc těmto dětem je něco, co ve Švédsku chybí. Potřebují pomoc při jednání s různými institucemi, například s imigračním úřadem. Při stylizaci dopisů nebo naopak při překladu textů, které se jim dostanou do rukou. Je nutné, aby se co nejrychleji naučily švédsky, protože bez toho nemají šanci na úspěch ve škole ani později při hledání zaměstnání," vysvětluje Aberaová, zatímco sedí v zahradní restauraci nedaleko stockholmské stanice Gärnet.

Právě si odskočila ze svého zaměstnání - z úřadu práce. Ona a dalších pět stovek členů její neziskové organizace pomáhají nezletilým běžencům ve svém volném čase a zadarmo.

Dělají úkoly nebo si povídají

Podle ní si mnohé z těchto dětí nesou s sebou traumata ze staré vlasti, kde byly svědky násilí nebo jiných velmi stresujících věcí.

"Scházíme se s nimi, abychom s nimi například dělali domácí úkoly nebo jen tak probírali jejich problémy," říká Aberaová, která je sama imigrantského původu.

Když její organizace začínala, málokdo ve Švédsku o osamocených nezletilých uprchlících věděl. Změnil to rok 2015. "Příchod tolika lidí byl šokem, média se tomu velmi věnovala," vzpomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Začala diskuse o tom, co pro ně udělat, aby dostali šanci co nejlépe zapadnout a integrovat se. Přitom jsou to často lidé, kteří mají povolení k pobytu, ale nevědí, zda budou moci v zemi zůstat," vysvětluje Švédka.

Její organizace nic od státu nedostává. Finančně a pronájmem prostor jí pomáhají soukromé školy ve Stockholmu a Göteborgu.

Přestože švédská vláda v posledních třech letech výrazně snížila počet přijatých žadatelů o azyl a takzvaně uzavřela pro migranty most mezi Dánskem a Švédskem, běženci a mezi nimi i děti pořád přicházejí. Aberaovou a její kolegy neustále někdo kontaktuje se žádostí o pomoc. Nejmladšímu z těch, se kterými pracovali, bylo jedenáct let. Většina dětí pochází ze Sýrie nebo Afghánistánu.

"Největší odměnou pro nás je, když někdo dosáhne osmnácti let a je už schopen se sám o sebe postarat. Když už nás přestane vyhledávat, protože nás nepotřebuje. To je naše největší odměna," usmívá se Miriam Thedros Aberaová.

Krajní pravice příliš neuspěla

Kampaň před letošními švédskými parlamentními volbami přinesla do země dříve nevídanou diskusi o integraci přistěhovalců. Kromě jiného kvůli problémům s kriminalitou v některých převážně imigrantských čtvrtích ve velkých městech.

K dosavadní imigrační politice byla kritická zejména krajně pravicová strana Švédští demokraté, nicméně změny - například posílení policie - slibovaly i jiné strany, včetně vládnoucích sociálních demokratů. Krajní pravice ale s protiimigrační rétorikou nakonec neuspěla tolik, jak její stoupenci doufali. Získala sedmnáct procent hlasů.

Aberaová souhlasí, že se v minulosti staly i chyby a je třeba se bavit o tom, jak s imigrační politikou dál. Podle ní ale Švédsko imigranty zkrátka potřebuje, neobejde se bez nich. "Populace stárne, potřebujeme pracovní sílu. To je třeba řešit," dodává.

Poslechněte si názory českého historika Tomáše Sniegoně, který žije ve švédském Malmö

Český historik Tomáš Sniegoň, který žije v Malmö, popisuje situaci před volbami. V nich se předpokládá úspěch protiimigrantské strany. | Video: Martin Novák |  01:37

autor: Martin Novák | 20. 9. 2018 15:41

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama