Ukažme světu, že nejsme bez srdce, navrhuje vládě přijetí syrských sirotků Kalousek

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
19. 9. 2018 17:05
Poslanecká sněmovna se musí dohodnout, jaké stanovisko zaujme k paktu o migraci, ke kterému se odmítlo připojit například Maďarsko či Polsko.
Miroslav Kalousek.
Miroslav Kalousek. | Foto: DVTV

Praha - Poslanecká sněmovna ve středu řeší právo člověka na migraci a možné přijetí sirotků ze Sýrie.

Mezi prvními vystupujícími byl předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který avizoval, že jeho strana vyzve vládu k tomu, aby podle vlastního výběru pomohla na území České republiky padesáti dětským sirotkům z uprchlických táborů v Řecku.

"Řekněme sami sobě a mezinárodní veřejnosti, že nejsme bez srdce a bez svědomí," prohlásil mimo jiné Kalousek. Podle něho je na vládě, aby sama zvolila způsob výběru těchto dětí. "Máme naprosto výjimečnou příležitost udělat toto symbolické gesto v rámci odpovědnosti a solidarity," pokračoval s tím, že Řecko potřebuje pomoci. "Neexistuje žádný seznam padesáti dětí. Existuje 3 500 dětí bez doprovodu v řeckých táborech, a nechť si tedy vláda České republiky sama stanoví parametry a sama vybere děti, kterým poskytne útulek a potřebnou péči na území České republiky," dodal.

Celá řada poslanců je ale proti takové pomoci, stejně jako proti tomu, aby se Česko připojilo ke globálnímu paktu o migraci, na jehož podobě se shodlo v červenci přes 190 států Organizace spojených národů. 

"Tento návrh nepřináší České republice žádné nové závazky. Schválení nepřináší zemi žádné povinnosti, jde o politickou deklaraci," argumentoval pro přijetí paktu ministr vnitra Jan Hamáček.

Proti jeho slovům se nejdříve ohradila dvojice Zdeněk Ondráček (KSČM) a Tomio Okamura (SPD). "Věty v tomto paktu jsou absolutně nepřijatelné," tvrdí Okamura. "Jestliže je všechno tak nezávazné, jak tvrdí pan Hamáček, pak nechápu, proč se k tomu máme vůbec připojovat," prohlásil Ondráček.

Okamura zároveň oznámil, že jeho strana je proti možnému přijetí dětských sirotků ze Sýrie, jak o tom mluví Kalousek či europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. "Jde jen o zviditelnění této europoslankyně a KDU-ČSL před volbami," tvrdí Okamura.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Německá CDU zahájila sjezd, zvolí na něm nového předsedu

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové zahájila druhý a zároveň závěrečný den volebního sjezdu, na kterém vybere nového předsedu, který se bude moci ucházet o kancléřskou kandidaturu. Delegáti, kteří se kvůli pandemii nemoci covid-19 sešli on-line, vybírají z trojice uchazečů. Dosluhující šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová o funkci neusiluje a svůj post dala loni v únoru k dispozici.

Za favorita průzkumy mezi straníky označují někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze, příslušníka konzervativního křídla, za kterým následují s mírným odstupem liberální ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen. Kdo z nich ale opravdu usedne do předsednického křesla, rozhodne 1001 delegátů.

Kandidáti na stranického předsedu se nejprve straníkům představí a poté budou odpovídat na případné dotazy, okolo 11:00 bude následovat volba. Pokud žádný z trojice nezíská více než 50 procent hlasů, bude se konat druhé kolo. Výsledek by mohl být znám ještě před polednem.

Ačkoli jméno nového předsedy bude jasné již dnes, oficiálně bude potvrzeno až v pátek 22. ledna. Delegáti totiž z právních důvodů musí svou elektronickou volbu potvrdit korespondenčně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Americký ministr zdravotnictví rezignoval kvůli útoku Trumpovců na Kapitol

Rezignaci podal v pátek ministr zdravotnictví Spojených států Alex Azar. Svůj krok zdůvodnil násilným útokem stoupenců amerického prezidenta Donalda Trumpa na americký Kongres z minulého týdne. Informovala o tom televize CNN. Azar podle ní zůstane ve funkci do 20. ledna, tedy do inaugurace nového prezidenta Joea Bidena.

Sídlo amerického Kongresu minulý týden během schůze k volebním výsledkům napadl dav Trumpových stoupenců, přičemž výtržnostem výrazně přispěl sám prezident. Šéf Bílého domu soustavně šířil nepravdivé a nepodložené informace o průběhu a výsledku voleb, na mítincích i na sociálních sítích burcoval své voliče a jen těsně před vypuknutím nepokojů své příznivce vyzval k pochodu na Kapitol. V důsledku nastalého chaosu zemřelo pět lidí.

V reakci na středeční události na Kapitolu již oznámili odchod z Trumpova vládního týmu ministryně školství Betsy DeVosová, ministryně dopravy Elaine Chaová nebo ministr vnitřní bezpečnosti Chad Wolf. Rezignaci podali například i náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Matt Pottinger či bývalý personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, který nyní působil jako zvláštní zmocněnec USA v Severním Irsku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy