Berlín - Vysoká představitelka německé odborové konfederace DGB navrhuje, aby firmy zavedly půlhodinovou polední pauzu, při které by si jejich zaměstnanci mohli zdřímnout.
Annelie Buntenbachová, členka řídící rady DGB tvrdí, že pracovníci by si při takové siestě v době oběda "vždy dobili baterie" a pak by byli méně náchylní k onemocnění.
Podle Buntenbachové stále náročnější pracovní tempo dané moderními prostředky komunikace spojenými s počítači a dalšími hi-tech zařízeními zvýšilo potřebu zavést pro německé zaměstnance polední siestu.
"Krátký spánek po obědě snižuje riziko srdečního infarktu a pomáhá obnovit energii," prohlásila tato odborářka v listu Tageszeitung.
Jakkoli se to může zdát podivné, siesty nejsou historicky jen výsadou jižních zemí. Němci se jim oddávali také, ovšem pouze do průmyslové revoluce. Pak potřeby rozvíjejícího se průmyslu způsobily, že tento zvyk ve většině zemí severní Evropy zanikl.
Prospívá to srdci
V posledních dvou desetiletích je opouštěn i v jižní Evropě, protože stále více lidí tam pracuje v klimatizovaných budovách, a není tedy nutné kvůli polednímu horku přerušovat práci.
Návrh Buntenbachové má ale oporu i ve vědeckých studiích.
Nedávný výzkum provedený lékařskou fakultou Aténské univerzity a Harvardovou univerzitou v USA ukazuje, že například u Řeků, kteří si dopřejí přinejmenším třikrát týdně půlhodinovou siestu, je riziko úmrtí na nějakou srdeční chorobu o 37 procent nižší než u těch, kteří ji vynechávají.
Podobného názoru je i prezident Německé federace malých a středních firem Mario Ohoven, který napsal v komentáři v listu Bild: "Rozumné společnosti vědí, jakou důležitost má pauza ,na opravu' pro udržení produktivity, tvůrčích schopností a motivace u personálu."
Ohoven také zdůrazňuje, že nabídnutí ,přitažlivých pracovních podmínek' pomáhá firmě snáze najít kvalifikované a zkušené zaměstnance.
„Polední spánek přemostí deficit energie (uprostřed dne) a zvýšené riziko dělání chyb, které v tuto dobu hrozí," přizvukuje Jürgen Zulley, profesor biologie a psychologie na univerzitě v německém Řeznu.
"Krátký polední spánek nám pomáhá reagovat rychleji, být pozornější, lépe si pamatovat a mít lepší náladu."
Smíšené reakce
Buntenbachová tvrdí, že některé velké německé firmy, například BASF, Lufthansa nebo Hornbach již dovolují svým zaměstnancům zdřímnout si v poledne, a odměnou je jim pak lepší výkon dobře odpočatých zaměstnanců.
Uvažují také o zřízení zvláštních místností, které by byly určeny jen pro tento účel. Ne každého v Německu však vidina polední siesta nadchla, ať již jde o zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Někteří Němci namítají, že už mají půlhodinovou pauzu na snídani a další půlhodinu na oběd. Kdyby se k nim přidalo dalších třicet minut na spaní, přicházeli by domů velmi pozdě, a toto představa se jim vůbec nelíbí.
Zaměstnavatelé zase upozorňují, že už nyní příliš mnoho lidí pospává při práci a pauza na zdřímnutí by proto nijak pozitivně neovlivnila ani jejich produktivitu, ani zdraví.
Obávají se také, že někteří zaměstnanci by času nevyužili k odpočinku a místo toho by si vyřizovali soukromé věci po telefonu, nebo sledovali televizi a rušili tím během "pauzy na spaní" ostatní.
