Washington - Jediná úzká silnice, kterou z obou stran obklopují bažiny a mokřady, spojuje ostrov Isle de Jean Charles s pobřežím Louisiany. Stojí na něm pár desítek domů, jejichž obyvatele čeká stěhování.

Oficiálně se z nich stávají klimatičtí uprchlíci. Jejich ostrov se totiž potápí do Mexického zálivu. Od roku 1955 ztratil vlivem pobřežní eroze a stoupající hladiny moře 98 procent svého území.

Komunita na Isle de Jean Charles se tak stane součástí prvního amerického federálního programu na přesídlení z důvodu klimatických změn.

"Teď je tu jen tenhle malý pruh země," popsala americkému Quartzu Rita Falgoutová. Tahle 81letá dáma je jednou ze zhruba stovky obyvatel ostrova. "To je všechno, co máme," dodala.

Většina obyvatel ostrova patří k původním indiánským kmenům, které oblast jižní Louisiany osídlily počátkem 19. století. Patří k nim i manželé Naquinovi, kterým je dnes přes 90 let. Pamatují si tak dobu, kdy ostrov vypadal úplně jinak.

Za domem pěstovali zeleninu a chovali kuřata. Teď už si to nejde ani představit. Z půdy zbylo jen úzké políčko.

"Pokud se tu prožene hurikán, všechno s sebou odnese," pověděl smutně Billiot Naquin britskému Guardianu. "Proto chtějí, abychom odešli. Ale my tu zůstaneme, jak dlouho to půjde," pokračoval odhodlaně.

Související

Města a továrny USA mohou plnit dohodu o klimatu i po odstoupení z dohody, řekl exstarosta New Yorku

Podle plánu, na který americká vláda vyhradila 52 milionů dolarů (přes miliardu korun), však budou muset svůj dům opustit do konce roku. Stejně jako ostatní rodiny dostanou kus pozemku ve vnitrozemí.

První, ale rozhodně ne poslední případ

Obyvatelé Isle de Jean Charles jsou tak trochu pokusnými králíky. Jsou součástí prvního takového programu svého druhu v USA. Stejná budoucnost ale čeká i původní obyvatele na pobřeží Aljašky, jejichž půda jim vinou globálního oteplování také doslova mizí pod nohama.

V Newtoku na jihozápadě Aljašky žije přes 300 obyvatel. Stoupající hladina moře a tání permafrostu tam způsobuje postupující erozi půdy.

Obyvatelům mokřad na jihu Louisiany se ale stěhovat příliš nechce. Už v roce 2002 a podruhé v roce 2009 si v místním referendu odhlasovali, že zůstanou. Ani tentokrát je ke stěhování vláda nemůže nijak donutit. Není tak jasné, kolik usedlíků se k tomuto kroku nakonec odhodlá.

Louisiana je státem s nejrychlejším úbytkem půdy v USA. Od 30. let 20. století ztratila přes 5000 kilometrů čtverečních, což odpovídá ztrátě území o velikosti zhruba jednoho fotbalového hřiště každých 45 minut.

K současné situaci významně dopomohly ropné a plynárenské společnosti, které v oblasti vrtaly, vyhlubovaly kanály a stavěly hráze na řece Mississippi. Tím pozastavily přirozenou tvorbu sedimentů, vysvětluje profesor Alex Kolker z univerzity Tulane v New Orleans.

"Země se potápí z několika důvodů. Změny klimatu se stávají velkým problémem," řekl Guardianu s tím, že podobná situace se v budoucnosti může opakovat v podstatě kdekoliv na světě.