Lisabon - Řecké problémy dělají těžkou hlavu celé Evropě a přibývá těch, kteří by předluženou zemi, balancující na pokraji bankrotu, už raději viděli mimo eurozóny.
Byla by to bolestivá operace, ale rychlá.
Na druhé straně kontinentu mezitím bojuje se svými dluhy a tvrdými úspornými opatřeními Portugalsko. Není na tom sice tak zle, jako balkánská země, ale přijímá radikální škrty, aby dostala od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu půjčku 78 miliard eur (zhruba dva bilióny korun).
Ekonomická čísla nejsou pozitivní. Nezaměstnanost na konci loňského roku podle nejnovějších údajů už přesáhla čtrnáct procent a zřejmě nadále poroste.
Loni vyhlásilo platební neschopnost rekordních deset tisíc firem, což je o šedesát procent více než v roce 2010.
Ekonomika poklesla loni o 1,5 procenta. Letos čeká kabinet pokles o tři procenta, což bude nejhorší výsledek portugalského hospodářství od sedmdesátých let minulého století.
To byla doba přechodu od totality k demokracii poté, co se během takzvané karafiátové revoluce v dubnu 1974 zhroutil režim, po čtyři desetiletí budovaný diktátorem Antoniem Salazarem.
Odbory se proti razantním vládním opatřením, mezi které patří zvýšení daní, snížení mezd, likvidace pracovních míst ve státní správě a zdražení plynu a elektřiny, ostře ohradily.
Největší odbory v zemi CGTP vyhlásily na 22. března generální stávku. "Je to stávka pro každého, všichni pracující se musí sjednotit a bojovat proti novým opatřením. Lidé brutálně chudnou víc a víc každým dnem," uvedl generální tajemník CGTP Armenio Carlos.
Ekonomičtí experti se přou o to, zda se Portugalsko dosavadními škrty a jednorázovou půjčkou z problémů dostane, jak tvrdí premiér Pedro Passos Coelho, nebo zda bude potřebovat další úvěr a zda přijaté úspory situaci ještě více nezhoršují.
Portugalsko má v poměru k HDP dluh 112 procent, zatímco Řecko 189 procent. Předseda Evropské komise José Barosso ze situace své rodné země, kde byl před lety premiérem, radost nemá.
