Evropa ztrácí vojenské kapacity. Podívejte se, kdo o kolik přišel

Luboš Jirsa Jiří Kropáček Luboš Jirsa, Jiří Kropáček
15. 2. 2025 5:30
Konec jedné éry. I tak některá média hodnotí čtvrteční projev amerického ministra obrany Peta Hegsetha na summitu Severoatlantické aliance v Bruselu. Dle ministra musí „evropští spojenci převzít odpovědnost za konvenční bezpečnost“ v Evropě. Zároveň zopakoval cíl navýšit výdaje na obranu na pět procent HDP. Bojeschopnost evropských států přitom z hlediska počtu bojových brigád dlouhodobě klesá.
Foto: Shutterstock, Aktuálně.cz

„Nemůžete útočit hodnotami, vlajkami ani silnými proslovy. Nic nedokáže nahradit hard power (vojenskou cestou či ekonomickými prostředky donutit ostatní konat tak, jak si sami přejete, pozn. red.),“ zněl jeden z nejsilnějších výroků Peta Hegsetha. Ve svých slovech jasně shrnul, co Američané pod vedením nového prezidenta Donalda Trumpa od evropských spojenců v následujících letech očekávají.

Nezačnou je prý zcela opouštět, ale Evropané v Severoatlantické alianci by postupně měli být připraveni se o sebe postarat v podstatě i sami. „Strategická realita brání Spojeným státům být primárním garantem bezpečnosti v Evropě. Čelíme rovnocennému konkurentovi v komunistické Číně se schopností a záměrem ohrozit naši vlast a hlavní národní zájmy v Indo-Pacifiku. USA tedy nyní upřednostňují odvrácení války s Čínou v Tichomoří,“ řekl Hegseth.

V posledních pěti letech přitom Američany žádaných pěti procent na obranu HDP nedosahoval nikdo, včetně nich. Byť společně s Polskem jim byly právě USA nejblíže. Alarmující pro Evropu jsou z tohoto hlediska i statistiky, které si můžete prohlédnout v následující infografice. V prvé řadě jde o snižující se počet letounů na leteckých základnách v klíčových zemích. Ve druhé o snižující se počet bojových brigád jednotlivých států, včetně USA. Oboje v porovnání s rokem 1989.

Zdroj: Thomas C. Theiner, bývalý člen elitních horských jednotek u italské armády, dnes analytik působící na sociální síti X | Infografika: Aktuálně.cz

Počet letounů na leteckých základnách v Německu se od roku 1989 do loňska snížil o 950. Z původních 1204 na 254. Zatímco dříve bylo nejvíce letounů Panavia Tornado, dnes hrají prim letouny Eurofighter.

Počet letounů na leteckých základnách ve Velké Británii se od roku 1989 do loňska snížil o 809. Z původních 1073 na 264. Zatímco dříve bylo nejvíce letounů Panavia Tornado, dnes hrají prim letouny Eurofighter.

Počet letounů na leteckých základnách ve Francii se od roku 1989 do loňska snížil o 757. Z původních 998 na 241. Zatímco dříve bylo nejvíce letounů Mirage F-1, dnes hrají prim letouny Rafale.

Počet letounů na leteckých základnách v Itálii se od roku 1989 do loňska snížil o 186. Z původních 441 na 255. Zatímco dříve bylo nejvíce letounů F-104S Starfighter, dnes hrají prim letouny Eurofighter.

Počet letounů na leteckých základnách ve Skandinávii se od roku 1989 do loňska snížil o 426. Z původních 673 na 247. Zatímco dříve bylo nejvíce letounů Viggen, dnes hrají prim letouny Gripen.

Následující graf ukazuje rozdíl v počtu bojových brigád v roce 1989, tedy relativně krátce před rozpadem Sovětského svazu, v porovnání se současností. Ve všech zásadních státech došlo ke snížení.

Z následujících grafik lze vidět, že z evropských zástupců kapacitně výrazně oslabilo zejména Německo a Francie, státy, které by přitom měly patřit mezi primární strážce bezpečnosti starého kontinentu. Právě Němci dle Thomase C. Theinera, bývalého příslušníka elitních horských jednotek u italské armády a dnes analytika, disponovali v roce 1989 osmačtyřiceti bojovými brigádami a dnes jich mají pouze osm. Například ze 17 tankových brigád se staly dvě, totéž v případě mechanizovaných brigád.

Evropa tak nyní dle expertů bude muset své vyzbrojování a kapacity buď alespoň částečně koordinovat, nebo úplně centralizovat. Až čas ukáže, jak se to bude dařit.

Foto: Aktuálně.cz

 
JW
Jiří Wimmerpřibližně před 1 měsícem

Federalizace ozbrojenych sil evropskych clenu NATO, tedy vytvoreni evropske armady umozni radikalne snizit naklady na posileni bezpecnosti v Evrope a zaroven ucini ozbrojene sily mnohem adaptabilnejsi. Ale obavam se, ze evropske staty NATO radeji zustanou u draheho konceptu z dob studene valky jen proto, protoze kazdy stat si bude chtit hyckat to sve zbrojarske eso - Nemecko Leopardy, Francie Fafale, Britanie Challengery, Svedsko Gripeny, Cesko Breny atd atd.

PN
Petr Němecpřibližně před 1 měsícem

A to jsou ti "váleční štváči", o kterých celá desetiletí slýchám jak zuřivě zbrojí a neustále se připravují na válku...?

RT
Radovan Tůmapřibližně před 1 měsícem

Trosku mi v tom seznamu chybi Rusko/SSSR. Mozna je to jen muj mylny pocit, ale rekl bych, ze Sovetsky svaz mel vice brigad i vice letadel nez soucasne Rusko. Druha vec je, ze cast zemi, ktere drive staly na strane SSSR, uz na jeho strane uplne nestoji. Takze ta motivace mit silnou armadu trosku klesla. Je mozne, ze pocetni stavy zapadoevropskych armad klesly vic, nez by bylo z pohledu zapadoevropskych statu zdravo, ale fakt je ze SSSR + Varsavska smlouva je jiny souper nez Rusko + Belorusko, navic s tim, ze velka cast vychodni Evropy zmenila stranu.

Právě se děje

Další zprávy