Varšava - Polský prezident Lech Kaczyński dnes poprvé od svého zvolení zavítal do Ruska.
Nešlo však o žádnou oficiální návštěvu, a nesetkal se tak ani s prezidentem Vladimirem Putinem, ani s novým ruským premiérem Viktorem Zubkovem.
Kaczyński přijel navštívit místo takzvaného "katyňského masakru", kde sovětská tajná policie NKVD během druhé světové války nechala popravit tisíce polských důstojníků a intelektuálů.
Prezident v areálu lesního hřbitova a památníku pobyl téměř dvě hodiny: "Dnes si je musíme připomínat, vzpomínat na ně. Připomínat si dějiny je velmi důležité. A to jak ty dobré, tak i ty špatné. Ale to neznamená, že tou historií musíme žít."
Vztahy na bodu mrazu
Kaczyński uctil památku více než 15.000 Poláků (přesné číslo není známo, polské zdroje uvádějí až 21.000) - vojáků, doktorů, učitelů nebo vědců, zabitých v katyňském lese nedaleko Smolensku na západě Ruska.
Ty v roce 1939 na Stalinův příkaz nechala vyvraždit tajná policie během sovětské invaze do Polska.
Prezidentova přítomnost v Rusku může jen těžko vylepšit napjaté vztahy mezi oběma zeměmi. Jejich zhoršení přišlo právě po nástupu polského konzervativního nacionalisty do funkce v roce 2005, který se nedůvěrou k Rusku nikdy netajil.
"Existuje demokratické Polsko a také nové Rusko, už není žádný Sovětský svaz, žádná komunistická totalita. Musíme se dívat do budoucna...a na minulost už musíme jen tiše vzpomínat," uvedl prezident.
Varšava už na Rusko dlouho tlačí, aby o masakru zveřejnilo veškeré dostupné informace.
Přestože se stal poté, co byl podepsán Pakt Ribbentrop-Molotov o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem, příslušné dokumenty spadají podle Rusů i po 66 letech do složky "přísně tajné".
"Z těch, kteří spáchali tento kriminální čin, už těžko bude někdo naživu. Ti, kteří dnes vládnou Rusku a Polsku byli - pokud vůbec už žili - malými dětmi a nemají žádnou odpovědnost za události, které se zde staly," pokračoval prezident.
Šlo o genocidu, nebo ne?
Poláci také požadovali, aby byl masakr označen za genocidu.
Masové hroby zajatých důstojníků objevili ještě za války Němci, když německo-sovětská dohoda v roce 1941 padla a nacisté vnikli do SSSR.
Sovětská propaganda však z vražd obvinila právě Němce. Až poválečný norimberský soud dokázal, že Němci jsou v tomto případě nevinní.
Sovětský svaz se k případu nevyjadřoval až do roku 1990, kdy tehdejší vůdce Michail Gorbačov označil za strůjce masakru ruskou tajnou policii a bylo zahájeno vyšetřování.
Jenže to ruská prokuratura po 14 letech uzavřela s tím, že popravy válečných zajatců nelze uznat jako genocidu. Polsko proto zahájilo vlastní vyšetřování, které stále neskončilo.
Prezident Kaczyński, který se ještě dnes vrací zpět do Varšavy, aby večer stihl slavnostní premiéru filmu Katyň legendárního režiséra Andrzeje Wajdy, dnes v Rusku opět zopakoval, že popravy válečných zajatců za akt genocidy považuje.
Čtěte více:
Spory kolem raketové základny
Podle expertů utrpí polsko-ruské vztahy dnešní návštěvou další ránu. Rusům se nelíbí především zvažované zapojení Polska do amerického systému protiraketové obrany a umístění základny s protiraketovými střelami nedaleko ruských hranic.
Moskva zase zakázala dovoz a prodej některých polských potravinářských výrobků, protože neodpovídají ruským standardům. Evropská unie však tvrdí, že jde o politicky motivovaný čin.
