Varšava/Brusel - Pokuta 500 zlotých (asi 3 135 korun) hrozí od pondělka každému, kdo si v Polsku zapálí v uzavřené místnosti na pracovišti, na zastávkách, v parcích, na hřištích, v barech, nočních klubech, v kavárnách i restauracích.
V platnost vstupuje zákon, který pravidla kouření v zemi na sever od Česka výrazně zpřísňuje.
Nová legislativa Polsko řadí po bok zemí s nejstriktnějšími protikuřáckými zákony v EU. Volání Bruselu, který členy sedmadvacítky k boji s kouřením vytrvale nabádá, už kromě Poláků vyslyšely Británie, Irsko, Nizozemsko, Francie, Itálie, Slovinsko, Lotyšsko, Švédsko, Finsko, Bulharsko a letos v září Řecko.
Počátkem ledna 2011 se připojí také Španělé. O úplném zákazu kouření ve všech hospodách a restauracích - bez možnosti zřizovat pro kuřáky oddělené místnosti - rozhodli španělští poslanci 20. října.
Ve Španělsku už přitom zákon omezující kouření mají. Hospodští si ale dosud mohli vybrat, zda ve svých lokálech kouření povolí, nebo ne. A výsledek? V 89 procentech z celkem 350 000 gastronomických zařízení se kouřit smí, v 11 procentech ne.
Kouření přijde draho
Ve Varšavě se o přesnou podobu normy sváděly tuhé boje. Polští poslanci schválili až čtvrtou verzi příslušného zákona.
Zatímco ta první nepřipouštěla žádné výjimky, majitelé gastronomických zařízení nakonec mohou "vykázat" kuřáky do speciálně upravených prostor. Každá taková místnost ale musí mít ventilaci, jejíž pořízení a instalace přijdou podle majitelů barů a restaurací na 20 000 až 50 000 zlotých (125 400 až 314 000 korun).
Nebude-li v polské hospodě na dostatečně viditelném místě pověšena cedule "Zákaz kouření!", čeká vlastníka bloková pokuta 2000 zlotých (12 540 korun).
Nespokojení Poláci
V Polsku přitom kouří skoro čtvrtina populace - tedy devět milionů lidí - 15 až 20 cigaret denně.
O tom, že Poláky protikuřácké tažení moc nenadchlo, svědčí ostatně i loňský celosvětový průzkum veřejného mínění. Šetření institutu RTI International ukázalo, že zákaz kouření na pracovištích ve světě podporuje dokonce i většina lidí, kteří sami kouří.
Zatímco pro zákaz bylo 85 procent oslovených Indů či 75 procent Japonců, v Polsku mu "ano" řeklo jen 27 procent dotázaných.
"Děkuji, že se za mě staráte o mé zdraví," vzkázal například polským poslancům nejmenovaný Polák žijící v Krakově. "Možná, že mi příští rok zakážete, abych jezdil po ulici v autě," citoval ho list Krakow Post.
Pozitivní statistiky
Deník Independent citoval před časem studii z roku 2008, podle níž způsobil nový protikuřácký zákon v Anglii největší pokles počtu kuřáků v historii.
"Vykouřilo se o více než dvě miliardy cigaret méně. A od doby, kdy zákaz platí, s kouřením skoncovalo 400 000 lidí," tvrdí britský list. "V příštích deseti letech se tak zachrání 40 000 životů."
O obdobné propočty se opírá i Brusel. Chystá proto závaznou směrnici, která má kuřákům napříč EU ztížit život ještě víc.
Normu chce mít Evropská komise schválenou příští rok. Členské státy pak budou mít do roku 2014 čas na to, aby ji náležitě převedly do svých právních řádů.
Jednotné krabičky pod zámkem
A co bude jejím obsahem? Například jednotná - pravděpodobně bílá - podoba cigaretových krabiček, na nichž bude pouze malým písmem uvedena jejich značka. Zbytek plochy má vyplnit alarmující obrázek, třeba fotografie plic zasažených rakovinou.
Aby zákazníky, hlavně ty nejmladší, příliš nelákaly, mají být cigarety schované v zamčené skříni a k mání jen na vyžádání.
"Pokud by tomu tak bylo, půjdeme před Evropský soudní dvůr," varoval komisi Wouda Kuipers, jeden z manažerů tabákového koncernu Reemtsma, v rozhovoru pro německý deník Die Welt.
Jeho firma teprve nedávno koupila od Tchiba za 540 miliónů eur značku Davidoff. A bruselská směrnice by podle něj například tuto investici zcela znehodnotila.
Pro léčbu šokem i Američané
Eurokomisař pro zdraví John Dalli ale trvá na svém. Na následky kouření podle něj v unii ročně umírá 650 000 lidí.
Navíc: šokující obrázky na cigaretových krabičkách nově schválil i americký úřad pro potraviny a léčiva FDA. Momentálně v USA kouří skoro 21 procent obyvatel. A asi dvacet procet teenagerů.
Někde jdou dokonce ještě dál. Třeba Nový Zéland se chce do roku 2025 stát "zemí bez nikotinu". S pomocí snížení dovozu cigaret a uvalení vysokých daní na tabákové výrobky.
Stejně ambiciózní cíl má i skandinávské Finsko. Zemí, kde se nekouří, chce být nejpozději v roce 2040.
Proti proudu
Na druhou stranu v unii existuje stát, v němž se naopak od restrikcí vůči kuřákům upouští. Tím státem je Nizozemsko.
Od roku 2008 tu sice na diskotékách, v klubech a restauracích platí zákaz kouření, 40 procent podniků ho ale obchází s tím, že by jinak musely zavřít.
Nizozemská vláda se proto rozhodla uzákonit výjimku: v budoucnu by se oficiálně mělo smět kouřit ve všech lokálech, jejichž plocha nepřesahuje 70 metrů čtverečních a kde nepracuje personál, ale jen majitel dotyčného baru.
