Jenže to vůbec není jisté. "Češi chtějí nejen peníze, ale také celou řadu jiných ústupků, které se v budoucnu mohou ukázat jako nákladné," cituje například polský deník Gazeta Prawna nejmenovaný zdroj blízký vyjednávání. Podle listu proto Polsko zvažuje, že dokud v případu nepadne finální verdikt, nezaplatí ani euro. Kromě toho navíc hrozí, že odejde od rozhovorů s českou stranou, v jejichž úspěch věří Brabec.
Pokutu Polsku v pondělí vyměřil evropský soudní dvůr. K němu se případ dostal poté, co Česko podalo na Polsko žalobu - argumentuje, že Varšava o prodloužení těžby hnědého uhlí v bezprostřední blízkosti české hranice rozhodla, aniž by správně vyhodnotila dopady na životní prostředí. V červnu se pak paralelně rozeběhla jednání expertních skupin obou států, které hledají mimosoudní řešení.
Soud mezitím Varšavě nařídil s těžbou přestat, dokud nerozhodne o žalobě. To ale polská vláda odmítla udělat, a tak přišly na řadu sankce. Poprvé v historii Evropské unie.
Podle👇serveru v polské vládě uvažují, že 🇵🇱 kvůli sporu o Turów přeruší (do vyřešení) svou účast v jednáních V4. @CT24zive https://t.co/thrlzGkr5w
— Lukáš Mathé (@mathelukas) September 21, 2021
Zástupci české strany pokutu přivítali. "Je to jednoznačně úspěch, těch skoro 13 milionů denně je velmi citelná částka," řekl pro Aktuálně.cz ministr Brabec. Podle něj polská strana trvale avizuje ochotu dohodnout se bez soudu.
Jestli tomu tak bude i po vyměření pokuty, se ukáže v pátek, kdy se koná další kolo jednání. Náměstek Brabcova resortu Vladislav Smrž připouští, že Poláci mohou také nakonec couvnout. "My jsme rádi, že nám soud dal za pravdu, ale je těžko odhadnutelné, co to s jejich vůlí k dohodě udělá," míní.
Podle informací deníku Aktuálně.cz už polská strana souhlasila s několika ústupky v obsahu smlouvy. Přistoupila například na to, že provozovatel dolu, polský státní koncern PGE, zpřesní měření vody v okolních vrtech. Tím by česká strana dostala možnost dohlížet na to, zda skutečně funguje podzemní bariéra, kterou tu těžaři staví. Jejím účelem je bránit odtékání vody z českého území do hluboké důlní jámy, ke kterému podle českých hydrologů a geologů kvůli těžbě dochází.
O tom, zda bude podzemní stěna jako zábrana stačit, experti pochybují. Podle PGE ale právě probíhá hodnocení její funkčnosti. "V závislosti na výsledcích… budou přijata další rozhodnutí, včetně těch, která se týkají dalších vrtů," sdělila mluvčí koncernu Sandra Apanasioneková.
Sporná ve vyjednáváních naopak zůstává otázka sankcí za případné porušení budoucí smlouvy - pojistka, že když Česko po uzavření dohody stáhne evropskou žalobu, dodrží Poláci to, co mají.
Česko podle informací Aktuálně.cz navrhuje, aby v případě porušení existovaly dvě varianty. Pokud se obě strany shodnou, že něco nebylo dodrženo, zaplatí se sankce. Pokud se neshodnou, měl by přijít ke slovu nezávislý arbitr - a Česko by si přálo, aby jím byl právě evropský soudní dvůr. Jenže zapojení jakýchkoliv unijních institucí Polsko trvale odmítá.
Polsko může přijít o dotace
Nyní je otázkou, jestli Polsko milionovou pokutu zaplatí. "Pokud to neudělá, Evropská komise má možnost snížit platby určené k odeslání do Polska," vysvětluje Balász Lehoczki, mluvčí soudu. Připouští přitom, že až tak daleko spory s EU v žádné členské zemi zatím nedošly.
Pokuta 13 milionů korun denně bude Polsku nabíhat, dokud nepřestane těžit, anebo dokud soud o sporu definitivně nerozhodne. Podle Lehoczkého by to mohlo být příští rok v létě. "A i kdyby Polsko spor vyhrálo, sankce by platily,” vysvětluje Lehoczki. "Nebyly vyměřeny kvůli případnému nedodržování evropských pravidel, ale kvůli nerespektování příkazu soudu k zastavení těžby."
Spor o Turów vede Praha s Varšavou už roky. Z Česka podle hydrologů a geologů odtéká kvůli dolu voda, což ale Polsko i těžaři odmítají. Důl je navíc hlučný a práší, stěžují si obyvatelé z Liberecka, které s Polskem v těchto místech sousedí. Těžba by tu přitom měla pokračovat až do roku 2044.
Ministr Brabec i náměstek Smrž odmítají konkrétní body jednání komentovat, což dlouhodobě kritizují obyvatelé z Liberecka a ekologické organizace. "Je stále předčasné to odkrývat," říká Smrž. Zdůrazňuje, že cílem dohody není zakazovat Polsku těžit nebo používat uhlí, ale aby těžba probíhala takovým způsobem, který neovlivní životní prostředí v Česku. "A kdyby ho negativně ovlivnila, tak chceme záruky, aby se to dál už nedělo," dodává Smrž.
Primátor Libereckého kraje Martin Půta (STAN) rozhodnutí soudu také přivítal, nicméně žádá, aby peníze z polských pokut dostalo Česko ve formě speciálních dotací. Zejména na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, monitoring hluku, prašnosti a poklesu terénů, stojí v usnesení kraje.
Půta proto nadále považuje mezivládní dohodu za jednoznačně lepší řešení. Jenže česko-polské rozhovory se už několik týdnů nikam neposunuly. Podle vyjádření účastníků schůzek "obě strany tak trochu čekaly na verdikt soudu o pokutě". Její výše Varšavu nepříjemně zaskočila, uvádí polské zdroje. Tamní vláda i těžaři z PGE trvají na tom, že dolování uhlí pozastavit nejde, protože by to vedlo k ekologické katastrofě.
Blíží se volby
"Nemáme v úmyslu Turów vypnout, připravilo by to miliony polských rodin o elektřinu," zdůraznil v úterý polský premiér Mateusz Morawiecki. Soud nicméně oba tyto argumenty odmítl. Morawiecki pak podle televize TVN24 českou stranu obvinil, že se chová "absolutně bez dobré vůle". Důvodem jsou podle něj blížící se parlamentní volby.
Čeští vyjednavači jednoznačně odmítají, že by volby ve vyjednávání měly jakoukoliv roli. Shodují se ale na tom, že česko-polské vztahy jsou momentálně ve velmi špatném stavu.
S tím souhlasí také Vít Dostál, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v Praze. Podle něj k tomu přispěl i způsob, jakým o Turówu dlouhodobě informují polská provládní média. "Celý spor byl ze strany polských vládou ovládaných médií rámován velmi účelově. Podstata samotného problému byla zamlčována a kolem celé otázky byly šířeny zavádějící informace a konspirační teorie," hodnotí Dostál. Sporu ohledně Turówa se věnuje v zatím nezveřejněné publikaci Agenda pro českou zahraniční politiku.
Polsko versus EU
Otázka Turówa není první, kvůli které se Polsko s unijními institucemi střetlo. V minulosti byla problémem i ekology kritizovaná těžba v chráněném Bělověžském pralese. Tam Polsku hrozila pokuta, úřady ale kácení zastavily.
Letos 7. září pak Evropská komise požádala Soudní dvůr, aby vyměřil Polsku pokutu, protože se nepodřídilo soudnímu příkazu, který požadoval zastavení činnosti orgánu trestajícího polské soudce. Soud v tomto případě zatím nerozhodl.
Další problémy mezitím vznikají: polská vláda chce těžbu v Bělověži obnovit, a ústavní soud ve Varšavě teď řeší, jestli má vůbec unijní právo přednost před polským. To je princip, na který Soudní dvůr EU spoléhá, když rozhoduje i o Turówu. Média v té souvislosti varují, že pokud by se Varšava unii vzepřela, mohlo by to vést k finančnímu postihu či dokonce odchodu Polska z unie.
Zdroj: ČTK
