reklama
 
 

Politolog: Poláci jsou v Evropě nejkonzervativnější

19. 10. 2007 9:02
Předvolební rozhovor s profesorem krakovské univerzity

Krakov - Už v neděli půjdou Poláci k předčasným volbám. Kdo v nich uspěje a komu se podaří sestavit vládu? Jací jsou hlavní političtí rivalové? A jak do voleb zasáhnou posluchači katolického rádia Maryja?

Nejen na tyto otázky odpovídal profesor Marek Bankowicz, proděkan fakulty politických a mezinárodních studií na krakovské Jagellonské univerzitě v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

Proč je většina Poláků pro zavedení trestu smrti i když proti němu vždy vystupoval papež Jan Pavel II.? "Papeže lidé milovali a stále milují, ale moc jej neposlouchali," říká polský politolog a spisovatel. 

SPECIÁL: Polsko před volbami. Kdo má jaké šance?

A: Podle posledních průzkumů to vypadá, že vládní Právo a spravedlnost (PiS) opět volby vyhraje. V těsném závěsu je zatím hlavní rival Občanská platforma (PO). Čím to, že voliči stále upřednosťňují stranu premiéra Kaczyńského?

PiS se vytvarovala ve stranu, která je ochráncem obyčejného člověka. Strana, která ho brání a ztotožňuje se s ním. Není to seskupení elitářské, PiS elitami pohrdá. Nedělá takovou tu salónní politiku a nevěří v autority, a to se lidem líbí. Navíc, hlavním heslem PiSu je válka s korupcí a Polsko je podle průzkumu bohužel nejzkorumpovanější zemí v EU. Lidé se s korupcí běžně setkávají, kladně proto hodnotí tu stranu, která proti ní bojuje. Ovšem do minulých voleb žádná strana mimo PiS jasně neřekla, že se jedná o opravdu závažný společenský problém. PiS sice moc úspěchů na poli potírání korupce zatím nemá, ale strana se hájí tím, že je potřeba více času. Ovšem hesla typu "Válka s korupcí" - to se lidem líbí.

Infobox

Infobox

Profesor Marek Bankowicz je proděkanem Fakulty politických a mezinárodních studií na Jagellonské univerzitě v Krakově. Zabývá se moderními politickými systémy, teorií demokracie a nedemokratickými režimy. Intenzivně se věnoval také českému a československému politickému systému. V češtině vyšla například jeho kniha Demokraté a diktátoři.

A: Loňské koalici se někdy přezdívalo "Koalice rádia Maryja". Jak tentokrát rádio zasahuje do voleb?

Tak jako vždycky. Rádio Maryja má pevnou základnu starších posluchačů ve věku kolem 70 let, která tvoří co do počtu asi 1 až 1,5 milionu lidí. Tato skupina pravidelně chodí k volbám a hlasuje jednotně, tak, jak jim to řekne nebo vsugeruje ředitel rádia Otec Tadeusz Rydzyk. Když vezmeme v potaz malou volební účast v Polsku, která je kolem 40 procent, tak se jedná o ohromně vlivnou část voličů.

A: Koho půjdou volit posluchači rádia tentokrát?

V současné době rádio podporuje vládní stranu PiS, ale je známo, že už předtím se díky rádiu do parlamentu dostala například extremistická Liga polských rodin (LPR). Později se však Otec Rydzyk neshodl s předsedou strany Romanem Giertychem, usoudil, že LPR je malá strana, a začal se družit s PiS. Spojení se silnější stranou je totiž pro rádio výhodnější.

A: Jakou roli ve volbách má církev obecně?

Církev se v současné době ve volbách neangažuje, na rozdíl od 90.let, kdy měli kněží a biskupové pokušení pořád lidem doporučovat, koho mají jít volit. Teď se však církev drží stranou a na výsledky nemá bezprostřední vliv.

A: Týdeník Newsweek zveřejnil názory jednotlivých stran na palčivé společenské otázky. Většina stran je proti potratům, eutanázii, svazkům homosexuálů, PiS je například také pro opětovné zavedení trestu smrti. Shoduje se názor stran s názory většiny voličů? Opravdu je většina Poláků takto konzervativní?

Ano, většina Poláků má takovýto názor. Není náhodou, že strany tyto názory prezentují. Protože kdyby to odporovalo názoru většiny, rozhodně by o tom politici tak nahlas nemluvili. Poláci jsou v Evropě opravdu nejkonzervativnějším národem, který hluboce lpí na tradicích. Například většina z nich je pro zavedení trestu smrti, i když paradoxně bývalý papež Jan Pavel II., který je v zemi stále silnou autoritou, proti němu silně vystupoval. Zde je zřejmé, že názory Jana Pavla II. většina Poláků neslyší. Poláci bývalého papeže milovali a milují, ale neposlouchají. Většina obyvatel je také proti eutanázii, potratům i svazkům homosexuálů. V Polsku neexistuje žádná výraznější strana, která by stála za něčím z toho, co jste vyjmenoval.

A: Jaký je vlastně rozdíl mezi hlavními stranami PiS a PO?

Paradoxem polské politické scény je, že zde nevystupují jako hlavní soupeři levice a pravice, ale pouze dvě strany pravicové. S tím rozdílem, že PiS v ekonomických a sociálních otázkách prosazuje silnější roli státu. PO je konzervativně liberální. Konzervativní co se týče hodnot, v tomhle se moc neliší od PiSu, ale v ekonomických otázkách jsou naopak pro omezení funkce státu, snížení daní, zjednodušení státního aparátu a podobně.

A: Můžete srovnat dva hlavní lídry - Jaroslawa Kaczyńského a Donalda Tuska?

Premiér je charismatický člověk. Politik v pravém smyslu tohoto slova. Politika je pro něho poslání, on se v politice seberealizuje, je tam ve svém živlu. Je nejdůležitější osobou ve straně, je jejím zakladatelem a jeho slovo je tam zákonem. Pozice šéfa strany je silnější než pozice předsedy běžných stran. Tusk není taková osobnost. Teprve se politicky formuje, oproti Kaczyńskému býval nevýrazný, nevyžíval se v politických sporech. Byl to takový politik kuloárový, který nemá rád veřejné vystupování, rozpravy s lidmi, organizování mítinků a podobně. V současné kampani se však prezentuje velmi dobře a snaží se dohonit premiérův náskok. Důkazem jsou televizní debaty, které sledují miliony lidí a ve kterých si vede velmi dobře. Mám pocit, že je to jeho poslední šance, protože kdyby prohrál třetí volby za sebou (prohrál parlamentní volby v roce 2005 i prezidentské volby), tak by už těch porážek bylo trochu moc a jeho další setrvání ve vedení strany by bylo ohroženo.

A: Jaké další strany mají šanci dostat se do parlamentu?

Antikomunisté se rozhodli spolupracovat s postkomunisty a z toho vznikla středolevicová koalice Levice a Demokracie (LiD). Skládá se z postkomunistické SLD a k nim se připojila Demokratická strana, to byla dříve Unie Svobody, kterou jste měli také v Česku. Ta kdysi hrála velkou roli, ale postupně upadla a ztratila vliv, stejně jako US v Česku. Zástupci Demokratické strany sedí v Europarlamentu a jde o známé osobnosti, jako je Bronislaw Geremek. Je to strana elit a autorit, i když nemá žádný výrazný politický vliv. Tuto stranu podporuje také Adam Michnik, šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza a přítel bývalého prezidenta Havla. Je proto ovlivňována názory světových osobností, ale i polských intelektuálů a členů bývalého opozičního hnutí Solidarita. LiD tvoří v Polsku třetí nejsilnější stranu, ale jestli bude pomyslným jazýčkem na vahách, to se ještě ukáže.

A: Jak by mohlo vypadat povolební uspořádání?

Ani jedna strana nevyhraje takovým způsobem, aby mohla vládnout sama, proto dojde na vytváření koalice. Pokud vyhraje opoziční PO, bude chtít vládnout s PSL - stranou oblíbenou na venkově. Ovšem pokud tyto dvě strany nezískají většinu, nastane problém. PO má větší možnosti vytvořit koalici, protože s PiS nikdo nechce spolupracovat. Proto si bude PO muset položit otázku, s kým bude chtít spolupracovat, jestli s PiSem nebo s LiDem. Pokud si vybere LiD, bude kritizována za to, že spolupracuje s postkomunisty. PiS v opozici bude velmi silný, protože bude mít na své straně prezidenta. Pokud koalici vytvoří s PiSem, tak by obě strany měly svým voličům hodně co vysvětlovat. Z politické války by vznikla spolupráce. Konfliktů je však hodně, politici se navzájem nenávidí, takže to je velmi nepravděpodobné.

A: Jako u voleb v každé jiné zemi určitě i v Polsku v předvolební kampani vyplouvají na povrch aféry a skandály. Můžete popsat, jak je tomu tentokrát?

Očekávalo se, že kampaň bude plná různých skandálů, afér a obvinění, ale zatím se toho moc neobjevilo. Například před několika týdny byla přichycena poslankyně PO Beata Sawická přímo při přebírání úplatku. To uškodilo obrazu PO. Tusk vydával alba s fotkami Gdańsku, které se úspěšně prodávaly. Všechen zisk měl věnovat na pomoc dětem, ale on si část ponechal jako honorář. Na druhou stranu, PO na PiS vytáhla aféru z 90.let, kdy se strana jmenovala Porozumění - Centrum. Kaczyński se podle něj obohatil na veřejném majetku, dostal nějaké domy ve Varšavě a docházelo k podezřelým finančním transakcím mezi tiskovou nadací Solidarita, které předsedal Jaroslav Kaczyński a stranou Centrum, v jejímž čele stál rovněž Jaroslav Kaczyński, a převáděl si tedy peníze sám sobě.

autor: Roman Staněk | 19. 10. 2007 9:02

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama