Britská policie zakladatele WikiLeaks zadržela v souvislosti s žádostí amerických úřadů o jeho vydání do Spojených států kvůli zveřejnění dokumentů o válce v Iráku a Afghánistánu a kvůli porušení podmínek kauce v Británii. Pokud bude Assange usvědčen, hrozí mu podle Američanů až pět let vězení.
Assange okamžitě po zadržení putoval k soudu, který ho shledal vinným z porušení podmínek kauce v souvislosti s obviněním ze znásilnění ve Švédsku. Do dalšího soudního stání 2. května zůstane ve vazbě. Podle agentur mu hrozí maximálně 12 měsíců vězení.
Assange appears to have adopted Sadam Hussein’s man-on-the-run hair and beard https://t.co/CcOijiZZXB
— Mark MacKinnon (@markmackinnon) April 11, 2019
Náměstek britského ministra zahraničí Alan Duncan už dříve řekl, že Británie Assange do USA nevydá, pokud mu tam bude hrozit trest smrti. "Taková je naše obecná politika ve všech případech, a tak se vztahuje i na Juliana Assange. Nebude vydán, pokud mu bude hrozit trest smrti," řekl Duncan televizi SkyNews.
Zakladatel WikiLeaks se označil za nevinného z obvinění, že kladl odpor při zatýkání na velvyslanectví. Podle amerických právníků křičel: "Je to nezákonné, neodejdu!"
Americká prokuratura tvrdí, že v roce 2010 americký specialista vojenské tajné služby Bradley Manning poskytl Assangeovi část hesla pro přístup k počítačům ministerstva obrany. Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že Assange byl zatčen na základě dohody o vydávání. Někteří komentátoři poznamenávají, že Assange byl tedy obviněn z toho, že Manningovi pomohl získat tajné dokumenty, a nikoli za jejich zveřejnění.
Assange dostal azyl na ekvádorském velvyslanectví už v roce 2012. V prosinci 2017 dokonce i ekvádorské občanství. Loni v březnu ale ekvádorská vláda zablokovala Assangeovi dočasně přístup k internetu, protože podle ní porušil dohodu, že nebude veřejně publikovat komentáře, jež mohou být považovány za vměšování do záležitostí jiných států.
Ekvádor Assangeovi odňal azyl, protože opakovaně porušoval mezinárodní úmluvy a pravidla každodenního provozu ambasády, napsal ekvádorský prezident Lenín Moreno na svém Twitteru.
Zástupci serveru WikiLeaks ale podle agentury Reuters tvrdí, že Ekvádor ukončil platnost politického azylu nelegálně a porušil mezinárodní právo.
Podle dřívějších informací britského deníku Daily Mail měl Assange na velvyslanectví k dispozici malý pokojík se stolní lampou, matrací a běžícím pásem. K vodě a záchodu musel procházet krátkou chodbou. Okno jeho pokoje neustále zakrývala záclona, protože tam bylo z chodníku dobře vidět.
Assange se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v roce 2012, aby se vyhnul vydání do Švédska, které ho chtělo vyslechnout kvůli obvinění ze znásilnění z roku 2010. Assange vinu odmítá a Švédsko předloni případ odložilo.
Nearly 7yrs after entering the Ecuadorean Embassy, I can confirm Julian Assange is now in police custody and rightly facing justice in the UK. I would like to thank Ecuador for its cooperation & @metpoliceuk for its professionalism. No one is above the law
— Sajid Javid (@sajidjavid) April 11, 2019
Podobných případů, jako je ten Assangeův, se v historii neodehrálo mnoho a končily různě. V roce 1956 vůdce maďarského povstání Imre Nagy po vjezdu sovětských tanků do Budapešti našel azyl na jugoslávském velvyslanectví. Po slibu, že se mu nic nestane, vyšel po několika dnech z ambasády a hned za branou jej Sověti zatkli. O dva roky později ho nechal generální tajemník Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP) János Kádár popravit.
Rovněž během revoluce 1956 se uchýlil na velvyslanectví i maďarský kardinál Jószef Mindszenty. Na americké. Strávil tam patnáct let v malém bytě, než mu maďarské vedení dovolilo v roce 1971 odjet do Vídně, kde za dva roky zemřel.
Libanonský prezident Michel Aún strávil několik měsíců na francouzském velvyslanectví na přelomu let 1990 a 1991. Během útoku syrské armády na prezidentské sídlo se uchýlil na ambasádu krátce předtím, než jeho armáda kapitulovala. Později mu nová libanonská vláda umožnila odjezd do Paříže.
Nejcitlivější tvrzení, která zveřejnil server WikiLeaks
V listopadu 2010 server WikiLeaks zveřejnil tajné americké diplomatické dokumenty. Tehdejší italský ministr zahraničí Franco Frattini to označil za 11. září světové diplomacie.
Později byli WikiLeaks a Assange terčem kritiky za to, že se stali nástrojem ruských zájmů a přebírají informace a dokumenty, za kterými jsou ruské tajné služby. Assange tato tvrzení odmítal.
Přinášíme výběr nejcitlivějších tvrzení, která tehdejší zpráva WikiLeaks obsahovala:
- USA využívají svá velvyslanectví pro globální špionážní síť. Diplomaté sbírají vše o politických špičkách a vlivných osobách, včetně čísel kreditních karet, otisků prstů, vzorků DNA nebo značek jejich aut.
- Američané dostali za úkol špionáž i přímo proti vedení OSN.
- Odtajněné dokumenty ukazují, že Američané evidovali i doklady o "nevhodném chování" členů britské královské rodiny.
- Ruský prezident Vladimir Putin je údajně "alfa samec", premiér Dmitrij Medveděv pak "pomalý a mdlý".
- V dopisech americké diplomacie lze nalézt i srovnání někdejšího íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda s Adolfem Hitlerem.
- Komunistická Čína podle odtajněných dokumentů řídila útok proti počítačovým systémům firmy Google. "Vládní" čínští hackeři údajně pronikli i do počítačů americké vlády a spojenců NATO.
- Velkou starostí americké diplomacie byl tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který prý "nevynechá příležitost, aby poškodil USA".
- Afghánskému vedení z roku 2010 USA vůbec nevěří: někdejší prezident Hamíd Karzáí je podle depeší "slabá osobnost a paranoik posedlý konspirací".
- Bývalého libyjského vůdce Muammara Kaddáfího na jeho cestách vždy doprovází "smyslná ukrajinská blondýna" jako zdravotní sestra.
