Karlsruhe - Mluví se o něm podstatně méně, než o irském referendu o Lisabonské smlouvě. Přesto je verdikt, který dnes dopoledne vynese německý Ústavní soud, pro Evropskou unii stejně zásadní.
Soudci z Karlsruhe řeknou, zda dokument z Lisabonu neoslabuje německou Ústavu a nepodkopává suverenitu Spolkové republiky Německo. Na jejich rozhodnutí čeká nejen prezident Horst Köhler, ale celá Evropa.
"Slovo německých ústavních soudců má v Evropě velkou váhu," připomíná v dnešním vydání deník Der Tagesspiegel.
Spolu s Českem, Polskem a Irskem patří Německo ke čtveřici zemí, kde ratifikace smlouvy ani dva roky po podpisu neskončila. Pokud by německý Ústavní soud dokument odmítl, pohřbil by Lisabonskou smlouvu v celé Evropě.
I případné "ano" ale může fungování EU hodně ovlivnit. Očekává se totiž, že soudci budou s dokumentem souhlasit jen "za jistých podmínek". A právě to by mohlo inspirovat další státy sedmadvacítky.
Skeptičtí soudci
Německo se v Unii - narozdíl třeba od Britů - řadí k táboru, který se evropskou integraci snaží popohánět kupředu. Předvídat verdikt Ústavního soudu si přesto troufá jen málokdo.
Boj o smlouvu z Lisabonu totiž nemá předem jasný výsledek. Soudci, kteří o ní rozhodují, dali několikrát najevo, že s ní mají problémy.
Jistou dávku euroskepse prokázali ostatně už v minulosti. Třeba v roce 2005, kdy vznesli zásadní námitky vůči eurozatykači. K evropskému zatýkacímu rozkazu mělo dlouho výhrady i Česko.
Pochybnosti o Lisabonské smlouvě ventilovali členové Spolkového ústavního soudu už letos v únoru. Při dvoudenním slyšení pokládali otázky, které napadaly přesouvání kompetencí z Berlína do Bruselu, i tvrzení, že Lisabonská smlouva dělá unii demokratičtější.
Obavy o demokracii
Prohlubování takzvaného demokratického deficitu - tedy kumulování moci v dosazených, nikoliv občany volených orgánech EU - pranýřují i kritici Lisabonské smlouvy, kteří si na dokument u soudu stěžovali.
"Moc Evropské komise se musí zásadně zredukovat," řekl agentuře DPA jeden z autorů ústavní stížnosti, někdejší šéf koncernu Thyssen Dieter Spethmann. Spolu s ním se na soud v Karlsruhe obrátili třeba poslanci Levice (Die Linke) v Bundestagu, politik bavorské CSU Peter Gauweiler nebo Franz Ludwig Schenk Graf von Stauffenberg, syn strůjce atentátu na Hitlera.
Většina německých komentátorů se nicméně kloní k názoru, že Lisabon v Karlsruhe projde.
"Že by soudci dopustili, aby reforma EU ztroskotala právě na Německu, je málo pravděpodobné," napsal konzervativní list Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Očekává se ale, že určí pár striktních pravidel, jimiž se budou muset němečtí politici... na evropské úrovni řídit."
A jaká pravidla by to mohla být? Třeba to, že každý další přesun pravomocí z národní na evropskou úroveň bude muset dopředu odsouhlasit německý parlament. A že na celý proces bude přísně dohlížet právě Spolkový ústavní soud.
