Neapol - Katastrofických scénářů kolem erupcí velkého vulkánu, spojovaných s obrovskými materiálními škodami i ztrátami na lidských životech, se v posledních desetiletích vyrojilo více než dost. Ten, který v budoucnosti hrozí u jihoitalské Neapole, je ale podle vědců velmi reálný.
Nejednalo by se však o výbuch Vesuvu, nýbrž o explozi supervulkánu pod Flegrejskými poli, mohutnou kalderou asi dvacet kilometrů severozápadně od proslulého sopečného kužele, který se zvedá do výšky 1279 metrů nad Neapolským zálivem.
Svědčí o tom nápadně časté erupce plynů v kaldeře i vertikální pohyby horninového masivu v rozsahu až jednoho metru, byť naměřené v průběhu několika desetiletí.
V červenci proto vědecký tým pod vedením Giuseppeho De Nataleho z Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV) zahájil v neapolské čtvrti Bagnoli na západě města průzkumný vrt, který by měl dosáhnout hloubky až tří kilometrů.
"Za posledních čtyřicet let byly pozorovány jevy, které tu předtím nebyly," citoval De Nataleho deník Die Welt. "Velmi pozorně proto sledujeme všechny změny, k nimž dochází."
Pod Flegrejskými poli, kde se poslední erupce odehrála v roce 1538, se podle De Nataleho hromadí magma, které může v příštích letech prorazit na zemský povrch. Na 150 čtverečních kilometrech Flegrejských polí se nachází několik desítek starých sopouchů, jimiž na zemský povrch unikají plyny.
Hra s ohněm
Ne všichni vulkanologové ale s vrtnými pracemi v oblasti Vesuvu souhlasí. De Nataleho kolegové Giuseppe Mastrolorenzo a Lucia Pappalardová varují, že vrt uskutečňovaný ve vulkanické kaldeře do takové hloubky představuje nebezpečnou hru s ohněm.
A to doslova, protože může vyvolat mohutnou erupci plynů s těžko předvídatelnými následky. De Nataleho tým se výtkám brání s tím, že vrtné práce uskuteční nejdříve do hloubky pěti set metrů, a teprve pak rozhodne o dalším postupu. Vrt je navíc zajištěn bezpečnostními ventily a je možné jej kdykoli bleskurychle uzavřít.
Kromě toho, že chce De Natale zjistit, co se teď v několikakilometrové hloubce pod Neapolí odehrává, uvažují italští vědci o tom, že by v budoucnu mohli využívat obrovský potenciál geotermální energie, skrývající se v horninovém masivu. Geotermální elektrárny jsou v Itálii ostatně v provozu již několik desetiletí - v Toskánsku na severu země.
Základem Vesuvu je sopka Monte Somma, vzniklá před přibližně 25 tisíci lety, její kaldera je ale dnes již zcela zaplněná a tvoří horský hřeben táhnoucí se v několikakilometrové délce směrem od západu na východ do vnitrozemí.
Jednou za dva tisíce let
Erupce supervulkánu hrozí podle vědců poblíž Neapole přibližně jednou za dva tisíce let, přičemž v meziobdobích dochází k desítkám menších explozí.
Poslední velká erupce nastala v roce 79 našeho letopočtu, kdy byly zničeny Pompeje a Herkulaneum. Možnost, že na Flagrejských polí vybuchne v příštích několika letech supervulkán, je podle některých vědců až padesátiprocentní.
Upozorňují přitom na erupci, jež se před 3780 lety odehrála poblíž nynější obce Avellino v době bronzové. Byla dvakrát tak mohutná jako ta, jež pod několikametrovou vrstvou vulkanického materiálu pohřbila obě antická města.
Pokud by se opakovala dnes se stejnou silou, zničila by kompletně celou Neapol.
Na světě vědci identifikovali několik míst, na nichž může dojít k explozi supervulkánu - za tisíc let, ale i mnohem dříve. Patří k nim Kamčatka, kaldera v Yellowstonském parku stejně jako islandská Katla.
