Moskva - Více než čtyřicet let vypouštěla celulózka ve městě Bajkalsk jedy do největšího sladkovodního jezera na světě, do Bajkalu. V roce 2008 se nebezpečná výroba zastavila.
Ne na dlouho. Ruský premiér Vladimir Putin vydal dekret, jímž ruší zákaz výroby celulózy na břehu přísně chráněné "perly Sibiře". Uvedly to ruské listy Kommersant a Vjedomosti.
Bajkalskému jezeru, v němž žije kolem 1500 druhů rostlin a živočichů, tak hrozí, že přijde o status světového kulturního dědictví Unesco.
Boj o čističku
Spor o celulózky na Bajkalu - na jeho jižním břehu stojí hned dvě - se táhne už od 70. let minulého století.
"Továrna v Bajkalsku nejdřív neměla žádnou a pak jen velmi nedokonalou čističku odpadních vod," vysvětluje Bohumír Janský, hydrolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který na jezeře celkem tři roky pracoval.
Celulózka tak přímo do Bajkalu vypouštěla přes 200 tisíc metrů krychlových jedovatých odpadních vod denně.
Obrovský tlak veřejnosti, hlavně kampaň vedená novináři a spisovateli, podnik nakonec donutily, aby vybudoval čističku, kterou jim mohl v bývalém Sovětském svazu i ve východní Evropě leckdo závidět. Mělo to ale háček: odpadu z výroby bylo víc, než kolik zvládla čistička pojmout.
Utajený odpad
"Čistička celulózky v Bajkalsku byla na svou dobu opravdu moderní. Šlo o takzvané třístupňové zařízení, které mělo i biologické čištění," tvrdí Janský.
"Rusové na ni také byli náležitě pyšní. Zahraničním delegacím a kontrolám dokonce dávali demonstrativně pít odpadní vodu, aby dokázali, jak je čistá," vzpomíná věděc, který se coby pracovník bajkalského Limnologického ústavu kontrol v celulózce osobně účastnil.
Jak se však později ukázalo, idyla to byla jen zdánlivá. Nejenže jednu delegaci z Francie po "ochutnávce" odpadní vody rozbolelo břicho. Rusové především tajili, že část odpadu i nadále vypouštějí do jezera, a to do hloubky 40 metrů.
"V dvanáctikilometrovém pásmu podél pobřeží, čtyři desítky metrů pod hladinou, následně vymřeli bezobratlí živočichové a několik druhů ryb," řekl Bohumír Janský v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Drahé ekonormy
Celulózka v Bajkalsku, která patří ruskému oligarchovi Olegu Deripaskovi, ještě nedávno produkovala 200 tisíc tun celulózy a 12 tisíc tun obalového materálu ročně.
Oficiálním důvodem, proč v roce 2008 s výrobou přestala, byly gigantické dluhy. Úřady Deripaskovi nařídily, že musí investovat nejen do už zmiňované čistírny odpadních vod, ale i do vytvoření takzvaného uzavřeného oběhu vody.
"Nutíme k tomu i průmyslové závody tady v Česku," vysvětlil hydrolog Janský. "Jde de facto o to, že podnik nemá vypouštět vůbec žádnou odpadní vodu. Že ji má vyčistit tak, aby se dala znovu použít při výrobě celulózy."
Uzavřený oběh vody přišel Deripasku na 80 milionů rublů (necelé dva miliony eur), čistička v Bajkalsku na 50 milionů rublů (1,25 milionů eur), uvedla agentura RIA Novosti. Dluhy nakonec narostly natolik, že celulózka málem zkrachovala.
Materiál na zbraně
V kontroverzní celulózce drží 49procentní podíl ruský stát. Před zastavením výroby tu pracovalo skoro 2000 lidí z Bajkalsku, města s celkem 14 tisíci obyvatel.
Město mimochodem vzniklo až v šedesátých letech, poté, co Sověti továrnu postavili. Celulózka byla největším zaměstnavatelem v oblasti.
Největší zisky podniku přinesla výroba materiálů, které se používaly ve zbrojařství, třeba při výrobě strategických raket Topol. Podnik dodával na trh ultrapevná kordonová vlákna do pneumatik vojenských letadel.
Nařízené vytvoření uzavřeného oběhu vody ale výrobu zbrojního materiálu znemožnilo, píší Kommersant a Vjedomosti.
Šokovaní ekologové
Balancování na pokraji bankrotu a přísnější normy na ochranu životního prostředí se zdály být zárukou, že se celulózka na Bajkale už nikdy nerozjede. Dekret Vladimira Putina, který má nebezpečnou výrobu obnovit, překvapil nejen ruské ekology.
Bývalý prezident Ruska trávil v červenci na Bajkale svou dovolenou. Teď se odvolává na nové posudky ruských úřadů pro kontrolu životního prostředí, podle nichž uzavření celulózky problémy Bajkalu neřeší.
Ekologové jsou ale jiného názoru. "Jsme naprosto šokováni," tvrdí Ivan Blokov, programový ředitel ruské pobočky Greenpeace. "Znamená to, že se do Bajkalu budou znovu vypouštět odpadní vody."
Greenpeace požádala o pomoc prezidenta Dmitrije Medveděva. Právě on má pravomoc premiérův dekret zrušit.