Němečtí novináři chtěli zlepšovat obraz Pekingu. O pomoc požádali čínskou ambasádu

Helena Truchlá Helena Truchlá
17. 1. 2020 18:53
Novináři Wolfgang Hirn a Georg Blume patří v Německu k respektovaným odborníkům na čínskou tematiku. Oba psali pro prestižní média, přesto se ale rozhodli založit si vlastní. Portál, jehož účelem mělo být "zprostředkování lepšího veřejného obrazu Číny", se měl jmenovat Chinareporter. Peníze na jeho fungování se oba redaktoři rozhodli získat prostřednictvím čínské ambasády.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

S nápadem Hirn a Blume na začátku loňského roku oslovili končícího čínského velvyslance v Berlíně, Š' Ming-teho. Ten pak v únoru rozeslal dopis řadě velkých německých firem. "Už léta se snažím o to, abych Němcům zprostředkoval lepší obraz Číny. To se mi ale dostatečně nepodařilo," přiznal diplomat v textu, se kterým měly podniky zacházet jako s přísně důvěrným. 

Změnit situaci k lepšímu měl podle velvyslance právě server Chinareporter, popisuje list Süddeutsche Zeitung. Psali by pro něj Hirn a Blume, jejich mzdy by ale neplatila Čína, nýbrž německé firmy. Od těch čínský diplomat žádal celkem 250 tisíc eur ročně, v přepočtu tedy více než šest milionů korun.

"Těšilo by mě, kdyby projekt začal už v létě," uzavřel tehdy dopis velvyslanec Š' Ming-te. 

Wolfgang Hirn své texty dříve publikoval v časopisu Manager Magazin, Georg Blume psal pro listy Die Zeit a Der Spiegel. Prostřednictvím nového serveru chtěla dvojice čtenářům zprostředkovat "rozmanité zpravodajství" o Číně. Psali by nejen o politice a aktuálním dění, ale také například o gastronomii nebo cestování. 

To, že s nápadem přišli oni sami, nepopírají. Svým tehdejším zaměstnavatelům o něm ale v době příprav nic neřekli. Vydavatelství se tak o chystaném vzniku Chinareporter dozvěděla až nyní.

"Oba je znám," potvrzuje Jan Weidenfeld, expert na Čínu z berlínského institutu MERICS. "Přišli v podstatě s chytrým obchodním modelem, který ale vnímám o to problematičtěji právě proto, že se v tématu vyznají," řekl redakci Aktuálně.cz. Kritizuje přitom zejména to, že se dva němečtí novináři rozhodli něco požadovat po zastoupení cizího státu. "Zastoupení, které spadá pod ministerstvo, vládu, a tím i pod komunistickou stranu," říká.  

Není podle něj pravda, že by obraz Číny v německých médiích byl pokřivený a vyžadoval "objektivnější utváření", jak slibovali Hirn a Blume v dvoustránkovém konceptu nového portálu. Ten ke svému dopisu přiložil i velvyslanec Š' Ming-te.

"Naopak, zhruba v posledních dvou letech se o Číně mluví mnohem realističtěji a rozmanitěji než v minulosti," je přesvědčený Weidenfeld. Mezi tématy, o kterých se píše, zmiňuje protesty proti centrální vládě v Hong Kongu nebo útlak muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang.

"Pro Němce je historicky velmi citlivá a důležitá také otázka soukromí a ochrany osobních dat," vysvětluje Weidenfeld, proč se velké pozornosti těší také informace o systému osobního hodnocení, takzvaného "sociálního kreditu". 

Buďte slušní jako my. Video přemlouvá mladé Číňany, aby si oblíbili kreditový systém | Video: KarRoy

Export nátlaku

Všechny oslovené podniky projekt financovat nakonec odmítly. Podle listu Süddeutsche Zeitung jejich rozhodnutí ale v řadě případů předcházela "krizová zasedání" nejvyššího managementu, a to zejména poté, co do firem dorazil druhý dopis, od velvyslancova nástupce Wu Kchena. 

"Vzhledem k jednostrannému mediálnímu zpravodajství v Německu je stále důležitější představovat pestřejší a lepší obraz Číny," pokračoval v přesvědčování o nezbytnosti vzniku portálu Chinareporter současný velvyslanec Wu. 

Podle Weidenfelda se firmy obávají následků, které jejich odmítnutí přinese. A to kvůli nátlaku, který Čína na německé podniky vyvíjí. Německo v Číně masivně investuje a čínský trh je naprosto klíčový například pro automobilový průmysl. 

Na debatu o možném vyloučení čínského koncernu Huawei ze zakázky na výstavbu vysokorychlostní sítě 5G, o kterém se v současnosti v Berlíně jedná, například zareagoval velvyslanec Wu výhrůžkou. "Mohli bychom například jednoho dne říct, že německá auta nejsou bezpečná, protože my si dokážeme vyrábět vlastní," nechal se slyšet.

"Je jasné, že to úkolem každé ambasády je snažit se budovat dobrý obraz své země. Musíme ale vzít v potaz, že Čína není země jako každá jiná. Je to diktatura, kde vládne jedna strana. Skutečně chceme, aby něco takového exportovali do našeho evropského zpravodajství?" hodnotí Weidenfeld. Německé firmy jsou si rizik podle něj vědomy, a proto Číňany odmítly. 

Místo čínského reportéra čínský most

Novináři svůj projekt nakonec kvůli problémům se získáním financí vzdali, Wolfgang Hirn se ale záhy stal spoluzakladatelem spolku Čínský most (China-Brücke). Ten si klade za úkol lépe propojit politiky, hospodářství, vědu i společnosti obou zemí, a zvyšovat  tak "porozumění pro Čínu v Německu i Evropské unii".

Weidenfeld ale projekt hodnotí jinak. "Přijde mi to celé jako zajímavý konstrukt. Když velvyslanectví řekne těm podnikům - podívejte se, máte velký byznys v Číně, jestli s ním chcete pokračovat, tak se podílejte na Čínském mostu. To je skryté vyhrožování," je přesvědčený. 

Připomíná také další příklady, které podle něj ukazují sílící tlak čínských zastoupení a propagandy v evropských zemích. "Čínská státní televize například nedávno v Londýně otevřela evropskou centrálu, ambasády po celém světě se velmi hlasitě, až agresivně vyjadřují k debatám o Huawei," popisuje.

List Süddeutsche Zeitung připomíná také velvyslance v americkém Washingtonu, který je velmi aktivní na v Číně zakázané sociální síti Twitter. Ten londýnský zase pravidelně pořádá tiskové konference ve své rezidenci. 

"A toho diplomata, kterého teď německé úřady zadržely kvůli podezření ze špionáže, já například dobře znám odsud z Berlína," připomíná Weidenfeld muže, kterým je podle informací Hospodářských novin Gerhard Sabathil, člen vládní Křesťansko-demokratické unie kancléřky Angely Merkelové a bývalý diplomat v Česku. "Je to vlivný lobbista, potkával se s lidmi z nejvyšších pater politiky," uzavírá Weidenfeld. 

Video: O kampani pro Čínu se dlouho šuškalo, říká novinář Valášek

Firma nejbohatšího Čecha se stala vehiklem na ovlivňování veřejného mínění ve prospěch komunistické země, tvrdí redaktor Aktuálně.cz Lukáš Valášek. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy