Vídeň - Rakousko nikdy nebylo státem, jehož obyvatelé by se vyznačovali obzvláštním nadšením pro Evropskou unii.
I po zřeknutí se neutrality a vstupu do unie v roce 1995 byli Rakušané ve vztahu k EU spíše chladní. Nyní se však situace obrací.
A "na svědomí" to nemá nikdo jiný než probíhající globální finanční krize.
Plné dvě třetiny Rakušanů totiž věří, že je její průběh v zemi mnohem poklidnější, než kdyby země do EU - potažmo do eurozóny - nepatřila.
Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zpracovala Rakouská společnost pro evropskou politiku. Setrvání Rakouska v Evropské unii nyní podporuje 78 procent jeho obyvatel, což je nejvíce za posledních šest let.
Od začátku těchto pravidelných výzkumů v roce 1995 je to pak třetí nejvyšší číslo. Ještě v červnu letošního roku bylo pro setrvání v Unii jen 59 procent lidí.
Ještě razantnější změnu veřejného mínění ukazuje podíl kladných odpovědí na otázku, zda by Rakousko mělo z EU vystoupit.
Zatímco v létě takový názor zastávalo asi 30 procent lidí, v současnosti si to myslí pouze 16 procent Rakušanů.
Na otázky Rakouské společnosti pro evropskou politiku odpovídal jeden tisíc Rakušanů starších 18 let.
Půl století neutrality
Rakousko se v roce 1995 vzdalo své neutrality přesně po 50 letech.
V květnu 1955 totiž vláda ve Vídni podepsala spolu se čtyřmi okupačními mocnostmi, které měly zemi rozdělenou podobně jako Německo, Smlouvu o rakouském státě.
Za Sovětský svaz ji podepsal ministr zahraničí Vjačeslav Molotov, muž, který měl na svědomí i nechvalně známý pakt Molotov-Ribbentrop.
Tedy smlouvy o neútočení, v níž si mimo jiné Hitlerovo Německo a Stalinovo Rusko v roce 1939 "naporcovaly" Polsko.
Na podzim roku 1955 následovala Smlouvu o rakouském státě "prohlášení neutrality" rakouským parlamentem.
