V noci se i v přísně střežené vládní zóně ozývaly exploze a kulometná palba. Podle bezpečnostních složek se střetávali Sadrovi stoupenci a příslušníci jeho milic s iráckými složkami bránícími vládní čtvrť a polovojenskými organizacemi podporovanými Íránem.

Agentura Reuters nicméně uvádí, že zatím není možné nezávisle ověřit, kdo na koho střílí.

Po Sadrově prohlášení o jeho rezignaci vtrhli jeho stoupenci do sídla vlády a armáda v pondělí večer v celé zemi vyhlásila zákaz vycházení. Sadr na protest proti používání zbraní oběma stranami zahájil hladovku, uvádí Reuters.

Sadrovo hnutí vyšlo jako nejsilnější formace z loňských říjnových voleb, ale později se odmítlo podílet na sestavování vlády a Sadrovi příznivci nyní pořádají protesty a požadují vypsání nových voleb. Svoji popularitu získal Sadr díky hlasité opozici vůči Spojeným státům a íránskému vlivu na iráckou politiku.

"Rozhodl jsme se už nevměšovat do politických záležitostí. Ohlašuji svůj definitivní odchod z politiky," stojí v Sadrově dnešním tweetu. Podle agentury Reuters Sadr také oznámil, že ukončí činnost institucí s ním spojených a že jde o reakci na patovou politickou situaci. Nadále budou fungovat pouze některé kulturní a náboženské organizace.

Irák vede kabinet dosluhujícího premiéra Mustafy Kázimího, který "až do odvolání" pozastavil činnost vlády a vyzval Sadra, aby "dal demonstrantům pokyn k odchodu z vládních institucí", napsala AFP.

Sadr kritizuje ostatní šíitské politické vůdce za to, že se nepřipojili k jeho návrhům reforem. Jeho podporovatelé protestují u parlamentu a vládních budov už od konce července a narušují proces výběru nového prezidenta a premiéra.

Duchovní už v červnu stáhl z parlamentu poslance zvolené v jeho bloku poté, co nedokázal sestavit vládu bez účasti svých rivalů, kterými jsou především šíitské politické strany podporované Teheránem.

Sadr trvá na svolání předčasných voleb a rozpuštění parlamentu. Žádný politik, který byl u moci od americké invaze v roce 2003, by neměl být v úřadu, prohlásil Sadr.