Po nuceném odchodu z komunistického Československa našel kdysi Karel Schwarzenberg v Rakousku druhý domov. Dnes Vídeň poprvé navštívil ve funkci ministra zahraničí České republiky.
Averze Rakušanů k jihočeské jaderné elektrárně Temelín je dlouhodobě známá věc. Teď se k ní ale čerstvě připojily i pochybnosti o plánech na vybudování americké radarové základny ve vojenském prostoru Brdy. S tím vším se musel Schwarzenberg ve Vídni vypořádat.
Plassniková: Chceme vysvětlení
Šéf české diplomacie oprávněnost umístění části amerického protiraketového systému na českém území na tiskové konferenci vehementně obhajoval. Jde podle něj o opatření zvyšující bezpečnost republiky i jejích spojenců v NATO a ve větší části Evropy.
Jeho resortní kolegyně Ursula Plassniková připustila, že v otázce základny se obě země neshodují a Rakousko podle ní zjišťuje kolem projektu řadu nejasností.
"Vysvětlení budeme vyžadovat bez ohledu na to, jaké tóny to může ve vzájemných vztazích vyvolat," varovala ministryně, která vyzvala k opatrnému a neunáhlenému postupu a chce, aby Česko v této otázce lépe informovalo své sousedy včetně těch, kteří nejsou členy NATO.
Schwarzenberg je přesvědčen, že Spojené státy jsou nyní jedinou zemí schopnou účinně se postavit hrozbě světového terorismu. Nebezpečnost světového terorismu ale podle ministra rychle roste, a proto je nutné přijímat potřebná bezpečnostní opatření už nyní.
Schwarzenberg: Veřejnost přesvědčíme
Český ministr zahraničí připustil, že mezi Čechy převažuje odpor k základně, ale soudí, že je to jen kvůli nedostatečné informovanosti a ostré propagandě proti základně.
"Věřím, že do roku 2011, kdy by měla být základna vybudována, lidi přesvědčíme o její potřebnosti. Navíc do té doby dál vzroste nebezpečí, před kterým nás má základna ochránit," uvedl Schwarzenberg.
Česká vláda podle jeho předpokladu ve středu projedná a schválí odpověď americké vládě, v níž vyjádří připravenost o základně jednat. Zároveň doufá, že základny v ČR a Polsku nepovedou k rozdělení Evropy, ale naopak posílí transatlantické spojenectví.
České požadavky vůči Američanům nebyly zatím ještě podle Schwarzenberga zformulovány. Na dotaz na ně ale odpověděl, že budou určitě obsahovat žádost, aby základna měla stejný status jako obdobná zařízení ve Velké Británii nebo Dánsku.
Po jednání s ministryní Plassnikovou čekala Schwarzenberga audience u prezidenta Heinze Fischera, který se minulý týden na konto amerického radaru v ČR rovněž vyjádřil velice kriticky.
Temelín plná transparentnost
Kromě konstatování bezproblémové spolupráce v oblasti kultury, příhraniční kooperace nebo regionálního partnerství oba ministři připomněli jako další spornou otázku Temelín, i když dnes jen okrajově.
Podle Plassnikové Vídeň žádá plnou transparentnost ve všech bezpečnostních otázkách elektrárny.
Šéfka rakouské diplomacie uvítala dohodu o vytvoření meziparlamentní komise, stejně jako nejnovější příslib českého ministra životního prostředí Martina Bursíka, že do měsíce bude vypracován podrobný seznam všech dosavadních poruch v Temelíně.
