Tři ze čtyř amerických vojáků pohřešovaných v Litvě byli nalezeni mrtví, oznámil v pondělí podle agentury Reuters litevský prezident Gitanas Nausėda. Jejich smrt potvrdila v prohlášení i armáda Spojených států, píše agentura AFP. Pátrání po posledním pokračuje. Vojáci byli pohřešováni od minulé středy, šéf NATO Mark Rutte už tehdy oznámil, že nejspíš zemřeli při výcviku.
"Soucítíme s rodinami a blízkými těchto výjimečných vojáků v této nepředstavitelné chvíli," řekl v pondělí podle agentury AP americký generálmajor Christopher Norrie. "Ale pátrání neskončí, dokud nebudou všichni doma. Slovy nelze vyjádřit naši vděčnost těm, kteří nepřetržitě pracují při této rozsáhlé pátrací a záchranné akci, a vašemu neochvějnému odhodlání neustat, dokud nebudou všichni nalezeni," dodal velitel 3. pěší divize. Vojáci byli členy 1. obrněného brigádního bojového týmu této divize.
V pondělí ráno vytáhli záchranáři obrněné vozidlo Hercules M88 z bažiny ve vojenském prostoru na východě země, tři mrtví byli nalezeni na místě, čtvrtý je zatím stále nezvěstný. Vozidlo do bažiny zapadlo minulé úterý při cvičení a uvázlo v téměř pětimetrové hloubce, na jeho vyproštění se podílely stovky lidí.
Vedle členů americké armády a námořnictva šlo o litevské vojáky, pomáhali i příslušníci ozbrojených sil Polska. Vůz váží 63 tun, operace tedy byla velmi náročná. Litva poskytla armádní vrtulníky, letadla a drony, ale i bagry, stavidla a kalová čerpadla a další těžkou stavební techniku včetně několika stovek tun štěrku a zeminy, uvedla tisková služba evropských a afrických sil americké armády. Příslušníci námořnictva pak po voze pátrali v bahně, jílu a usazeninách s nulovou viditelností, aby na něj připevnili ocelová lana a stroje ho mohly vytáhnout. Celá akce trvala asi dvě hodiny.
Cvičiště u města Pabradé, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic Litvy s Běloruskem a je hlavním výcvikovým prostorem litevské armády. Američtí vojáci jsou v Litvě od roku 2019, jednotky se v pobaltské zemi střídají na základě rotace. V Litvě se nacházejí alianční jednotky chránící východní křídlo Severoatlantické aliance (NATO). Pobaltské země Litva, Lotyšsko a Estonsko jsou členy NATO od roku 2004. Už od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1990 mají se sousedním Ruskem napjaté vztahy.
Ty se ještě více zhoršily kvůli ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Litevský prezident Nauséda je považován za jednoho z nejvýraznějších podporovatelů Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.
