Martha´s Vineyard - Spotřeba elektrické energie bude strmě narůstat všude ve světě a Spojené státy nejsou výjimkou. Vláda prezidenta Baracka Obamy se proto rozhodla dát v budoucnosti více prostoru větrným elektrárnám.
Stavět finančně nákladné větrné parky si nemůže dovolit každý. A ne každý k tomu má dostatek prostoru a náležité podmínky. Po Německu a Velké Británii, které budují větrníky v Severním moři, se energií větru nechaly zlákat také USA.
Ministr pro vnitřní záležitosti Ken Salazar dal tento týden zelenou projektu prvního větrného parku ve Spojených státech. Vznikne před pobřežím poloostrova Cape Cod ve státě Massachusetts.
"Bude to první z mnoha projektů, jež postupně vybudujeme u atlantického pobřeží," zdůraznil Salazar na tiskové konferenci v Bostonu.
Kennedyové byli proti
Větrný park se bude rozkládat na ploše více než třiceti pěti kilometrů čtverečních a jeho výkon bude činit 183 megawattů. Pokryje tři čtvrtiny spotřeby Cape Codu, jakož i přilehlých ostrovů Martha´s Vineyard a Nantucket.
Cape Wind, jak se projekt za jednu miliardu dolarů jmenuje, musel nejdříve překonat odpor ekologů, kteří poukazovali mimo jiné na skutečnost, že větrníky se budou nacházet pouze sedm kilometrů od pobřeží.
Proti se stavěl i loni v září zesnulý senátor Edward Kennedy. Rodina Kennedyů si na Nantucketu vybudovala rozsáhlé sídlo.
"Silně se stavím proti projektu," tvrdí ve stejném duchu republikánský senátor za stát Massachusetts Scott Brown. "Ačkoliv koncept využití větrné energie podporuji, myslím si, že Nantucket je národní památka, která by měla být chráněna před industrializací."
Do větrných parků v moři u pobřeží se v USA vkládají velké naděje. Národní laboratoř pro obnovitelnou energii odhaduje, že by jednoho dne mohly mít úhrně až stonásobný výkon než má Cape Wind.
Alpha Ventus
Na větrnou energii se chce v budoucnu spolehnout také starý kontinent.
V úterý uvedlo do provozu svůj první větrný park v Severním moři Německo. Projekt s názvem Alpha Ventus se rozkládá na ploše čtyř kilometrů čtverečních a ročně má do sítě dodávat 220 gigawatthodin elektřiny. To vystačí k zásobení padesáti tisíc domácností.
Německo je rozhodnuto vystoupit z jaderné energie a namísto toho využívat obnovitelné zdroje. Do roku 2020 by měly krýt téměř třetinu spotřeby země.
Spolková republika chce k tomuto datu snížit své emise CO2 o třicet procent oproti úrovni roku 1990. Do větrných parků nainvestuje desítky miliard eur.
A to přesto, že i nad Severním mořem je možné zažít dny i týdny takřka bez větru. I ti, kdo tento druh energie propagují, uznávají, že v průměru je možné efektivně využít pouze šest procent istalovaného výkonu.
Třikrát dražší než na burze
Větrná energie získávaná na moři je zatím silně dotovaná. Za každou kilowatthodinu vyrobené elektřiny dostanou provozovatelé větrných parků patnáct eurocentů. To je třikrát více, než je její cena na burze.
Instalace větrníků na Alpha Venus se totiž protáhla. Aby se vyhovělo požadavkům turistické branže v oblasti Východofrízských ostrovů, byl větrný park umístěn do vzdálenosti třiceti kilometrů od pobřeží. A tam leží mořské dno v průměrné hloubce čtyřiceti metrů.
Tisíc tun těžké a sto padesát metrů vysoké věže nebylo možné do dna zabudovat pomocí běžné techniky používané v ropném průmyslu při instalaci vrtných plošin.
Společnost Bard Engineering z dolnosaského Emdenu nakonec vyvinula speciální plavidlo schopné větrníky zapouštět do dna i za mimořádně špatných povětrnostních podmínek.
Zkušenosti získané při budování Alpha Venus nyní mohou německé koncerny využít i jinde v Evropě. Jen Velká Británie, která chce vybudovat větrníky o výkonu 32 gigawattů, si již objednala zařízení za 110 miliard eur. Před jejím pobřežím vznikne v nejbližších letech devět větrných parků, které pokryjí čtvrtinu spotřeby země.
