Berlín/Řím - Sobotní rozhodnutí papeže Benedikta XVI. posunout blíže ke svatořečení Pia XII., který byl hlavou katolické církve za druhé světové války, rozhořčilo židovskou obec v Německu, Itálii a Francii.
Izrael nadto v neděli požádal o otevření vatikánských archivů z druhé světové války.
Pius XII. je kritizován především za mlčení v době nacistického vyhlazování Židů.
"Cítím zároveň smutek i rozhořčení z toho, že se katolická církev pokouší přepisovat historii," uvedl generální tajemník Ústřední rady Židů v Německu Stephan Kramer. "Jedná se o jasné překroucení historických faktů týkajících se nacistického Německa. Benedikt XVI. se rozhodl přepsat historii, aniž předtím připustil vážnější vědeckou debatu. A to mne přivádí k nepříčetnosti," dodal Kramer.
"Nemůžeme se nijak vměšovat do vnitřních rozhodnutí církve," uvedli ve společném prohlášení římský velký rabín Riccardo Di Segni, prezident Svazu italských židovských obcí Renzo Gattegna a předseda židovské obce v Římě Riccardo Pacifici. "Jestliže však toto rozhodnutí znamená definitivní a jednostranný soud historické role Pia XII., pak znovu zdůrazňujeme, že náš pohled je kritický," prohlásili.
"Komise, která sdružuje historiky ze židovské obce a z Vatikánu, stále čeká na to, aby mohla prostudovat vatikánské archivy z tohoto období. Nezapomínáme na deportace italských Židů a zvláště na vlak, který 16. října 1943 vezl 1021 lidí z Říma do Osvětimi za mlčení Pia XII.," dodali.
Velký rabín Francie Gilles Bernheim dnes vyslovil naději, že katolická církev se úmyslu blahořečit Pia XII. vzdá. Benediktovo rozhodnutí je podle něho v protikladu k požadavkům židovsko-křesťanského dialogu.
"Vzhledem k mlčení Pia XII. během holokaustu a po něm nechci věřit, že v něm katolíci vidí příklad morálnosti pro lidstvo. Doufám, že církev se tohoto projektu blahořečení zřekne a tak učiní zadost svému poselství a svým hodnotám," uvedl Bernheim v komuniké. Uskutečnění nebo neuskutečnění tohoto projektu se podle něho stane symbolem toho, co Benedikt XVI. ze svého papežství udělá.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí dnes agentuře AFP řekl, že Izraele se projekt blahořečení netýká, je to záležitost jen katolické církve. "Pokud jde o roli Pia XVI., její zhodnocení je na historicích a my žádáme otevření vatikánských archivů ze světové války," dodal.
Loni izraelský ministr sociálních věcí Jicchak Herzog řekl, že "projekt mající za cíl udělat z Pia XII. světce je nepřijatelný".
Benedikt XVI. v sobotu podepsal dekret k blahořečení polského kněze Jerzyho Popieluszka, kterého před 25 lety zavraždila komunistická policie, a zahájil poslední etapu k blahořečení svého předchůdce, papeže Jana Pavla II.
Ten si vysloužil uznání především za to, že jako hlava katolické církve pomáhal zemím bývalého východního bloku vymanit se ze spárů komunismu.
Ke všeobecnému překvapení Benedikt XVI. posunul blíže k blahořečení i Pia XII., který stál v čele katolické církve v letech 1939-1958 a je velmi kontroverzní postavou. Některé kruhy, zejména v Izraeli, jej obviňují, že za války nedokázal zabránit nacistům ve vyvražďování evropských Židů. Z tohoto důvodu byl proces blahořečení léta v mrtvém bodě.
Benedikt XVI., který v Německu za druhé světové války vyrůstal, se několikrát Pia XII. veřejně zastal. Podle něj katolická církev poskytla azyl mnoha Židům a papež údajně mlčel, aby jejich úděl ještě neztížil. Benedikt XVI. se ve svých tvrzeních odvolává na vatikánský archiv. Ten ale zůstává pro veřejnost uzavřený a za neochotu zpřístupnit jeho materiály komisi složené z židovských a vatikánských badatelů papeže kritizovala i italská židovská obec.
Pius XII. nikdy nevydal žádné veřejné prohlášení, aby se Židů zastal. Kvůli sporům v této otázce papež Jan Pavel II. proceduru vedoucí k jeho blahoslavení na celou dobu svého pontifikátu zmrazil. Teprve Benedikt XVI. ji znovu oživil.
