Mogadišu - O své budoucnosti měl Abdí Jarí jiné představy. Na piráty si hrál jako dítě. Že se bude přepadáváním lodí živit, ho ale nenapadlo.
Dnes by svou "profesi" jen těžko za něco vyměnil. V Somálsku, rozvráceném krvavou občanskou válkou, je pirátství jedním z mála jistých zdrojů příjmů. A ne ledajakých.
Jen loni dostali somálští piráti jako výkupné za unesené lodě na 150 miliónů dolarů.
V zemi, kde skoro polovina obyvatelstva je závislá na humanitární pomoci z ciziny, se mladíci bez vzdělání, peněz i budoucnosti moc dlouho nerozmýšlejí. "Každý den k nám nastupují nováčci," řekl Jarí, vůdce jedné z pirátských skupin v somálském přístavu Harardere, agentuře AFP.
Když fouká silný vítr, vyráží denně na moře zhruba stovka členů jeho tlupy. Je-li počasí příznivější, vydává se jich na "lov" podstatně víc.
S počtem pirátů roste i počet útoků na zahraniční plavidla. Moře je na jaře klidné, a tak mořským lupičům v březnu začíná hlavní sezóna.
Černé vyhlídky
Jak spočítal Mezinárodní úřad pro námořní dopravu v Londýně, v roce 2008 zaútočili piráti u břehů Somálska na 111 lodí. O rok později vzrostl počet útoků na 217. Pirátské bandy loni obsadily a unesly 47 lodí a zmocnily se celkem 867 rukojmí.
Pro letošek experti předpovídají ještě vyšší čísla. A první měsíce roku jim dávají za pravdu.
Koncem února kotvilo v přístavech somálských pirátů nejméně šest unesených lodí s více než stovkou lidí na palubě. Včetně soukromé jachty postaršího britského manželského páru, za jehož propuštění chtějí únosci po Londýnu sedm milionů dolarů.
Statistiky se ale každým dnem mění. V pátek piráti obsadili norský tanker s 21člennou posádkou z Barmy.
V neděli naopak propustili rybářskou loď Thai Union 3 s 23 ruskými námořníky, které drželi v zajetí od loňského října. Podle ruských médií dostali Somálci výkupné tři miliony dolarů.
Včera se pak v médiích objevila zpráva, že se lupiči zmocnili další lodi. Plula pod vlajkou Keni a patří zřejmě španělskému vlastníkovi.
Zajatí piráti
Ještě před třemi lety stačil k únosu plavidla u břehů Somálska člun, lano s hákem a několik samopalů. Teď tu proti pirátům stojí torpédoborce a fregaty NATO, Spojených států, Indie, Japonska, Číny, Ruska i Evropské unie.
Posádce francouzské fregaty Nivose se o víkendu povedlo 35 somálských pirátů zajmout. Za asistence letounu španělského námořnictva, dvou vrtulníků a italského doprovodného plavidla zneškodnila pět větších lodí a osm člunů. Při zásahu zabavila raketomety, munici a zásoby benzínu.
Dánská vlajková loď HDMS Absalon, která v Adenském zálivu operuje pod vlajkou Severoatlantické aliance, zase před pár dny jedno z větších pirátských plavidel potopila.
Než ho Dánové poslali ke dnu, dovolili pirátům, aby palubu opustili. "NATO nestřílí na lodě plné pirátů," vysvětlila po incidentu mluvčí Aliance Shona Loweová.
Střídavé úspěchy
Díky zahraniční vojenské intervenci se v Adenském zálivu snižuje počet útoků, při nichž piráti uspěli. V roce 2007 se lupičům pokus o únos lodi zdařil v 60 procentech případů. Loni už bodovali jen při jednom incidentu ze čtyř.
V boji proti pirátům zabírá i dodržování nových pravidel, jejichž seznam loni sestavili sami rejdaři, píše ve svém dnešním vydání list Los Angeles Times.
Ani opevňování komerčních plavidel, ozbrojený doprovod, využívání delších, bezpečnějších tras či přítomnost cizích vojáků ale piráty ze Somálska neodrazuje. Naopak.
"Naši lidé budou unášet lodě klidně přímo pod nosem zahraničních fregat. Když válečná plavidla spatříme, jednoduše změníme kurz," řekl AFP v Harardere pirát Hassan Ganey.
Starý boj novými prostředky
Piráti navíc mění způsob boje i místa, kde útočí. Od pobřeží se přesouvají dál do Indického oceánu.
Na přelomu února a března také poprvé udeřili na pevnině. Podle mluvčího Světového potravinového programu (WFP) přepadli tři kamiony s humanitární pomocí OSN. Auta i náklad zabavili a řidiče odvezli jako rukojmí do přístavního města Eyl, somálského "Eldoráda pirátů".
I taktika a výstroj se změnila. Piráti mají své informátory v mnoha přístavech na hlavních obchodních trasách. Komunikují přes internet, domlouvají se satelitními telefony. Přepadová komanda jsou jen útočným hrotem rozsáhlé - a dobře organizované - pirátské sítě.
Část výkupného lupiči investují právě v souvislosti s pořizováním moderních technologií. Peníze rozdělují i mezi obyvatele přístavů, kde mají svá sídla. Hlavně proto, aby je v pirátském "řemesle" podporovali.
Zasáhnout proti pirátům ostatně nemá kdo. Somálsko má od roku 1991 nefunkční vládu, pobřežní stráž de facto neexistuje.
Pokud piráty zadrží zahraniční vojáci, posílají je většinou před soud v Keni nebo na Seychely. V jejich vlastní zemi je nemá kdo soudit.
"V Somálsku neexistuje žádná státní moc nebo instituce, která by piráty dokázala zastavit," tvrdí Maximo Mejia, expert na námořní lupiče z univerzity ve švédském Malmö. "Pochopili, že si únosy mohou přijít na velké peníze. Zatímco dřív jim za unesené plavidlo stačilo výkupné 15 tisíc dolarů, dnes už žádají miliony," řekl rakouskému deníku Die Presse.
