Reykjavík – Sobotní předčasné parlamentní volby na Islandu vyhrává vládní středopravá Strana nezávislosti, která získala přes 29 procent hlasů. Její předseda Bjarni Benediktsson prohlásil, že se pokusí sestavit vládu. "Máme největší podporu," nechal se slyšet s tím, že ideální by byla koalice tří stran.
Strana nezávislosti bude mít v 63členném parlamentu 21 mandátů. Její dosavadní partner, centristická Pokroková strana, zaznamenala výrazné ztráty. Má 11,5 procenta hlasů a osm poslanců. Dohromady tak mají pouze 29 křesel, což je méně než potřebná nadpoloviční většina 32 mandátů.
Nejvýrazněji se - co do zisku proti volbám v roce 2013 - posunula opoziční Pirátská strana, nezískala ale takovou podporu, jakou jí přisuzovaly průzkumy.
Piráti skončili se ziskem 14,5 procenta hlasů až na třetím místě, což jim zajistilo deset parlamentních křesel oproti dosavadním třem. Druhé se ziskem 15,9 procenta je Levicově-zelené hnutí.
Ani vlevo, ani vpravo
Průzkumy dávaly Pirátské straně větší naděje, počítaly s tím, že strana, která existuje teprve čtyři roky, by mohla získat i přes 22 procent hlasů. S deseti křesly a ve spojení se třemi středolevými stranami, s nimiž Piráti uzavřeli už před volbami dohodu o společném vytvoření vlády, mají zatím také asi 28 křesel. Součástí této skupiny je Levicově-zelené hnutí, které je s 16 procenty zatím druhé a mělo by deset mandátů.
Volby se konají předčasně a vypsány byly po dubnovém odstoupení tehdejšího premiéra Sigmundura Davída Gunnlaugssona. Důvodem jeho rezignace bylo zveřejnění takzvaných Panamských dokumentů, na němž figurovalo také jeho jméno a které odhalují praktiky převádění peněz do daňových rájů.
Vzestup Pirátské strany souvisí s rozčarováním Islanďanů z tradičních politických stran po finančním krachu země v roce 2008. V čele Pirátů stojí devětačtyřicetiletá poslankyně a básnířka Birgitta Jónsdóttirová, která odmítá svou stranu řadit podle kritéria levicové nebo pravicové politiky. Podle ní jde Pirátům o změnu systému a o skoncování s korupcí a nepotismem.
