Favoritem islandských voleb jsou Piráti. Založila je básnířka, která spolupracovala s WikiLeaks

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
28. 10. 2016 15:12
Islandská Pirátská strana vznikla ani ne před čtyřmi roky a těží z turbulencí a skandálů, které ostrovní stát v posledních letech zasáhly. "Lidé chtějí skutečné změny a chápou, že musíme změnit systém. Že musíme modernizovat způsob, kterým se tvoří zákony," tvrdí její zakladatelka, 49letá programátorka, feministka a básnířka Birgitta Jónsdóttirová. Volby na Islandu proběhnou už tuto sobotu.
Zakladatelka islandské Pirátské strany Birgitta Jónsdóttirová.
Zakladatelka islandské Pirátské strany Birgitta Jónsdóttirová. | Foto: Reuters

ReykjavíkIsland, země s pravděpodobně nejstarším parlamentem na světě, bude o víkendu volit novou vládu. A může to být přelomové hlasování. Podle posledních průzkumů si na vítězství brousí zuby uskupení složené z řad hackerů, geeků, anarchistů a libertariánů. Islandští Piráti.

Ostrovní stát s pouhými 300 000 obyvateli má tak našlápnuto k tomu, aby dal vzniknout první pirátské vládě v Evropě. Pro nezasvěceného pozorovatele zvenčí to může znít skoro nepatřičně, jako vtip, komentuje situaci The Washington Post.

Antisystémová Pirátská strana těží z turbulencí a skandálů, které Island v posledních letech zasáhly. "Voliči si myslí, že i vtip je lepší než to, co tu teď máme," svěřil se listu jeden z islandských politiků.

Do té doby prosperující zemi v roce 2008 srazila na kolena finanční krize. Letos na jaře pak voliče rozlítila kauza kolem uveřejnění tzv. Panama Papers, která se dotkla i manželky tehdejšího premiéra. Rozhořely se protesty, premiér odstoupil.

"Nedůvěra, která po dlouhou dobu klíčila, nyní explodovala. Piráti se na té vlně vezou," vysvětluje si popularitu strany profesorka Ragnheithur Kristjánsdóttir z islandské univerzity.

Strana vznikla před méně než čtyřmi lety

Islandská Pirátská strana přitom vznikla ani ne před čtyřmi roky, následující rok ve volbách získala pět procent hlasů.

Pokud tento týden předčasné parlamentní volby nevyhraje, skončí nejspíš jen těsně druhá. Z 63 křesel islandského Althingu jich podle odhadů může obsadit zhruba 18 až 20.

Druhým favoritem ve voličském klání je jedna ze dvou největších islandských partají – Strana nezávislosti –, která je momentálně ve vládní koalici s Progresivní stranou. Žádná ze stran patrně nezíská potřebnou většinu. Piráti ale odmítají, že by šli do koalice s některou z nich.

Příští premiérka, co nechce být premiérkou

Díky velikosti a geografickému umístění Islandu není případné vítězství Pirátů nikterak význačné. Dobře ale ilustruje trend, který zasáhl i pevninskou Evropu. Občané se odklání od mainstreamových stran a sahají po novotách a extrémních uskupeních.

"Lidé chtějí skutečné změny a chápou, že musíme změnit systém. Že musíme modernizovat způsob, kterým se tvoří zákony," tvrdí 49letá Birgitta Jónsdóttirová, zakladatelka strany, poslankyně, programátorka, feministka a básnířka, dříve spolupracující s platformou WikiLeaks. A nyní možná budoucí premiérka, byť ona sama takovou roli odmítá.

Podle ní není její uskupení ani levicové, ani pravicové. Kombinuje oboje. Prosazuje přímou demokracii, absolutní transparentnost vlády nebo legalizaci drog. V minulosti nabídla azyl i americkému whistleblowerovi Edwardu Snowdenovi.

"Nechceme sami sebe definovat jako levicové nebo pravicové, ale spíše jako stranu, která se zaměřuje na systémy. Jinými slovy, považujeme se za hackery, abych tak řekla. Hackery našich současných zastaralých systémů vládnutí," cituje ji server The Guardian.

Pirátská strana není jediným nováčkem v politické aréně, který odtahuje pozornost Islanďanů od tradičních stran, jejichž popularita se pohybuje na historickém minimu. "Některé z našich stran existují už okolo sta let," říká předseda dalšího z nováčků Benedikt Jóhannesson. "Systém, který fungoval – řekněme v 60. letech 20. století –, nemusí nutně fungovat i po roce 2010," uvádí.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Kvůli koronaviru nebudou letní wagnerovské slavnosti v Bayreuthu

Kvůli epidemii nového typu koronaviru se letos neuskuteční tradiční wagnerovské Hudební slavnosti v Bayreuthu. Ovlivní to také program příštích ročníků, uvedli organizátoři akce v bavorském městě. Oblíbené slavnosti, jež jsou vrcholem německé operní sezóny, pravidelně navštěvovala i kancléřka Angela Merkelová. Letos měly začít 25. července a skončit 30. srpna. Na slíbené nové nastudování Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův dojde až v roce 2022, na příští rok už je totiž program hotový. Diváky čeká nová produkce Bludného Holanďana a opakování dřívějších inscenací oper Tannhäuser, Mistři pěvci norimberští a Lohengrin.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Čínská basketbalová liga musí restart odložit

Plány na obnovení profesionální basketbalové ligy v Číně CBA v polovině dubna vzaly prozatím za své. Vláda nejlidnatější země světa podle agentury AP kvůli přetrvávajícím obavám z pandemie koronaviru nařídila, aby všechny velké sportovní soutěže zůstaly na neurčito přerušené.

CBA se kvůli šíření nového typu koronaviru nehraje od konce ledna, v poslední době se ale začala chystat na restart a do země se postupně začali vracet zahraniční hráči. Někteří už nastoupili do povinné dvoutýdenní karantény, jako třeba bývalý hráč NBA Jeremy Lin.

Liga podle informací médií plánovala soustředit všech dvacet účastnických týmů do dvou měst (Tung-kuan a Čching-tao) a odehrát zbytek základní části bez diváků, v přísně střežených podmínkách a pod dohledem zdravotníků. Každému celku k tomu zbývá sehrát 16 zápasů.

Na povolení úřadů bude čekat i fotbalová liga, která měla původně začít 22. února. Týmy se sice v minulém týdnu vrátily k tréninku, termín startu soutěže ale nebyl stanoven. Hovořilo se o konci dubna nebo počátku května.

Pandemie má původ právě v Číně, odkud se nákaza v prosinci začala šířit. Asijská velmoc je ale v současnosti až na čtvrtém místě žebříčku podle počtu infikovaných osob. Podle nejnovějších údajů se tam virem nakazilo přes 82.000 lidí a zemřelo na 3300. Země v poslední době hlásí poměrně nízká čísla nově nakažených, panují ale obavy, že by se zde mohl virus znovu rozšířit zejména kvůli tomu, že se do země navrátilo mnoho lidí ze zahraničí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy