Paříž - 4. ledna uplynulo padesát let od smrti slavného francouzského spisovatele, publicisty a filozofa Alberta Camuse, který zemřel ve svých sedmačtyřiceti letech při autonehodě.
Tři roky před tím získal jako druhý nejmladší autor Nobelovu cenu za literaturu, proslulé jsou například jeho novely Cizinec či Mor.
Nyní, padesát let po své smrti, se však rodák z Alžírska stal ve Francii opět středem pozornosti. Tentokrát ale nikoli díky svým filozofickým názorům nebo literární tvorbě.
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy totiž už v listopadu oznámil svůj záměr přemístit spisovatelovy ostatky do pařížského Pathéonu, kde jsou pochovány významné osobnosti francouzských dějin. Ačkoli to bylo myšleno jako veliká pocta, nesetkal se tento návrh s pochopením rodiny Alberta Camuse.
Podle francouzského listu Le Monde označil dokonce Camuseho syn Jean prezidentův záměr za "výstřelek" s politickým podtextem. Sarkozy se podle něho chce jen "přiživit" na slavném jménu, s čímž souhlasí i řada pařížských komentátorů.
Ti se mimo jiné domnívají, že tímto gestem chce pravicový prezident přilákat levicové voliče. Socialisté považovali Camuse vždy za svého a chtějí být spojováni například i s jeho úspěchy v oblasti moderního francouzského vzdělávacího systému.
Camusova dcera Catherine není tak radikální jako její bratr.
Nelíbí se jí však, že by jejího otce, který byl vždy spojován s levicí, ukládal do Panthéonu prezident absolutně opačného politického smýšlení a idejí.
Alan-Gérard Slama z deníku Le Figaro řekl televizi France24: "Když dostal Camus Nobelovu cenu, řekl, že je to pro něj příliš mnoho." Byl totiž velice skromný a nikdy neholdoval velké slávě či jakýmkoli poctám.
Podle France 24 se zdá, že debatu ohledně uložení ostatků Alberta Camuse v pařížském Panthéonu, má šanci skončit jen definitivní "pro" nebo "proti" Catherine Camusové, která jedná ve jménu celé rodiny.
Sarkozy připustil, že pokud si to příbuzní spisovatele nebudou přát, k žádnému přemístění nedojde. V Panthéonu jsou pohřbeni například Jean-Jacques Rousseau, Voltaire, Victor Hugo, Alexandre Dumas starší nebo Émile Zola.
