S Putinem na věčné časy. Nikdo nečekal, že se ústava přepíše tak drze, říká rusista

Martin Novák Martin Novák
11. 3. 2020 18:57
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh nové ústavy. Kromě řady jiných věcí dokument anuluje dosavadní funkční období prezidenta Vladimira Putina. Ten tedy může v roce 2024 znovu kandidovat a mohl by stát v čele země až do roku 2036, kdy mu bude čtyřiaosmdesát let. Poprvé se hlavou státu stal v roce 2000.
Vladimir Putin.
Vladimir Putin. | Foto: Reuters

Rusisty a historiky zabývající se Ruskem návrh nepřekvapil. Současná moc v Kremlu je pevně soustředěna v Putinových rukou a málokdo předpokládal, že bude ochoten předat ji někomu jinému.

"Nikdo neočekával, že by najednou odstoupil a řekl, že ho to nebaví. Vypadalo to spíš, že by se stal předsedou Státní rady. Že by dohlížel na fungování státu a jeho směřování, ale bez toho, aby se staral o každodenní agendu," řekl Aktuálně.cz politolog Karel Svoboda, autor knihy Autokrat a jeho doba: Rusko a revoluce v letech 1830-1831. Než zákonodárci ústavní změny schválili, spekulovalo se, že Putin bude Rusko řídit z jiné pozice než z funkce hlavy státu.

V přijatém návrhu stojí, že omezení na prezidentská období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které dřív zastával.

Rusista Tomáš Glanc, který působí na univerzitě v Curychu, míní, že ani většina Rusů středečním hlasováním parlamentu není překvapená. Podle něj většina pozorovatelů nepochybovala o tom, že pravým cílem náhlého přepisování ústavy je upevnit i do budoucnosti stávající moc Vladimira Putina.

"Nesetkal jsem se ale s předpovědí, že se to stane tak drzým způsobem - anulováním dosavadních 20 let prezidentova mandátu. Ale ruské obyvatelstvo je na takové zacházení připravené a ani dosud nevěřilo na možnost svobodných voleb nebo na konkurenci politických programů," vysvětlil Glanc deníku Aktuálně.cz.

Návrh první ženy ve vesmíru

Změny v ústavě, které smazávají Putinova dosavadní funkční období, navrhla oficiálně v pondělí poslankyně Státní dumy Valentina Těreškovová za vládní stranu Jednotné Rusko. Jinak známá hlavně tím, že se stala v roce 1963 první ženou ve vesmíru.

Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově upozorňuje, že už z lednového projevu, kterým Putin oznamoval plánované změny ruské ústavy, se daly vyčíst jasné signály, že si ruský prezident bude chtít udržet moc.

"Ruskému veřejnému prostoru přesto více dominovaly diskuse o zhoršující se hospodářské situaci země. To byl doposud klíčový faktor, který určoval ochotu Rusů podporovat centrální moc a osobně Putina a nebo jim naopak oponovat, organizovat veřejné protesty a promýšlet alternativy. V tomto kontextu je návrh Valentiny Těreškovové jen dalším z pokusů postavit do centra vnímání ruské společnosti politickou rovinu a představit Putina znovu jako jedinou možnou alternativu," dodává Kolenovská.

Paranoidní centrum moci

Politolog Karel Svoboda proti návrhu změn ústavy neočekává velké protesty ani nevoli například od mladých obyvatel Ruska. Mnozí z nich nepamatují od svého narození a dětství jiného prezidenta než právě Vladimira Putina.

Podle něj mezi Rusy převládá pocit, že Putin možná není ideální, ale neexistuje za něj náhrada. "Putin dlouhodobě buduje představu, že on Rusko stabilizoval, zlepšil ekonomiku, postavil ho na nohy po krizových a chaotických devadesátých letech. A budoval systém tak, aby neměl alternativu a aby Rusové nepřemýšleli o alternativě. Jedinou skutečnou alternativou mimo systém je dnes opoziční politik Alexej Navalnyj, ale nedosahuje ani zdaleka známosti Putina. Charakteristické je, že Putin ho nikdy nezmiňuje, nikdo na veřejnosti nevyslovil jeho jméno," upozorňuje Svoboda.

Ještě déle než Putin - 26 let - se drží u moci běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Velký kontrast proti Bělorusku a Rusku představuje Ukrajina - od začátku devadesátých let se tam vystřídalo šest prezidentů.

"Pro Rusko by byla výhodná multipolární struktura moci s větší autonomií pro osvícené oligarchy. Jediné ultrazkorumpované a paranoidní centrum moci je pro tak velký stát destruktivní - vede k tomu, že intelektuální i podnikatelské elity prchají do zahraničí nebo žijí ve strachu," říká k tomu Tomáš Glanc.

Putin chce přežít konec svého mandátu, říká Josef Pazderka

Putin nemůže vykročit ze statusu toho, kdo je nedotknutelný. Jde mu hlavně o to přežít, zachránit sebe sama, zajistit, že po něm nikdo nepůjde. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy