Rusisty a historiky zabývající se Ruskem návrh nepřekvapil. Současná moc v Kremlu je pevně soustředěna v Putinových rukou a málokdo předpokládal, že bude ochoten předat ji někomu jinému.
"Nikdo neočekával, že by najednou odstoupil a řekl, že ho to nebaví. Vypadalo to spíš, že by se stal předsedou Státní rady. Že by dohlížel na fungování státu a jeho směřování, ale bez toho, aby se staral o každodenní agendu," řekl Aktuálně.cz politolog Karel Svoboda, autor knihy Autokrat a jeho doba: Rusko a revoluce v letech 1830-1831. Než zákonodárci ústavní změny schválili, spekulovalo se, že Putin bude Rusko řídit z jiné pozice než z funkce hlavy státu.
V přijatém návrhu stojí, že omezení na prezidentská období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které dřív zastával.
Rusista Tomáš Glanc, který působí na univerzitě v Curychu, míní, že ani většina Rusů středečním hlasováním parlamentu není překvapená. Podle něj většina pozorovatelů nepochybovala o tom, že pravým cílem náhlého přepisování ústavy je upevnit i do budoucnosti stávající moc Vladimira Putina.
"Nesetkal jsem se ale s předpovědí, že se to stane tak drzým způsobem - anulováním dosavadních 20 let prezidentova mandátu. Ale ruské obyvatelstvo je na takové zacházení připravené a ani dosud nevěřilo na možnost svobodných voleb nebo na konkurenci politických programů," vysvětlil Glanc deníku Aktuálně.cz.
Návrh první ženy ve vesmíru
Změny v ústavě, které smazávají Putinova dosavadní funkční období, navrhla oficiálně v pondělí poslankyně Státní dumy Valentina Těreškovová za vládní stranu Jednotné Rusko. Jinak známá hlavně tím, že se stala v roce 1963 první ženou ve vesmíru.
Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově upozorňuje, že už z lednového projevu, kterým Putin oznamoval plánované změny ruské ústavy, se daly vyčíst jasné signály, že si ruský prezident bude chtít udržet moc.
"Ruskému veřejnému prostoru přesto více dominovaly diskuse o zhoršující se hospodářské situaci země. To byl doposud klíčový faktor, který určoval ochotu Rusů podporovat centrální moc a osobně Putina a nebo jim naopak oponovat, organizovat veřejné protesty a promýšlet alternativy. V tomto kontextu je návrh Valentiny Těreškovové jen dalším z pokusů postavit do centra vnímání ruské společnosti politickou rovinu a představit Putina znovu jako jedinou možnou alternativu," dodává Kolenovská.
Paranoidní centrum moci
Politolog Karel Svoboda proti návrhu změn ústavy neočekává velké protesty ani nevoli například od mladých obyvatel Ruska. Mnozí z nich nepamatují od svého narození a dětství jiného prezidenta než právě Vladimira Putina.
Podle něj mezi Rusy převládá pocit, že Putin možná není ideální, ale neexistuje za něj náhrada. "Putin dlouhodobě buduje představu, že on Rusko stabilizoval, zlepšil ekonomiku, postavil ho na nohy po krizových a chaotických devadesátých letech. A budoval systém tak, aby neměl alternativu a aby Rusové nepřemýšleli o alternativě. Jedinou skutečnou alternativou mimo systém je dnes opoziční politik Alexej Navalnyj, ale nedosahuje ani zdaleka známosti Putina. Charakteristické je, že Putin ho nikdy nezmiňuje, nikdo na veřejnosti nevyslovil jeho jméno," upozorňuje Svoboda.
Ještě déle než Putin - 26 let - se drží u moci běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Velký kontrast proti Bělorusku a Rusku představuje Ukrajina - od začátku devadesátých let se tam vystřídalo šest prezidentů.
"Pro Rusko by byla výhodná multipolární struktura moci s větší autonomií pro osvícené oligarchy. Jediné ultrazkorumpované a paranoidní centrum moci je pro tak velký stát destruktivní - vede k tomu, že intelektuální i podnikatelské elity prchají do zahraničí nebo žijí ve strachu," říká k tomu Tomáš Glanc.
